RC šampionát Next RC Rally Championship se na Zlínsku uskutečnil pod tímto názvem poprvé.

Ano, poprvé... podruhé... a po třetí.... Sice poprvé s tímto novým názvem, ale většina ze zkušených si prošla založením už "třetího" šampionátu. A to doslova narychlo, Next vyrostl takříkajíc "na zelené louce" během pár týdnů. Vzhledem k okolnostem to byly celkem hektické přípravy, které se však na jaře podařilo uvést v realitu díky zkušené pořadatelské skupině pod vedením ostříleného Jožky Pekaře. A že je tato "partička" dostatečně silná, potvrzuje i fakt, že musela v průběhu roku čelit mnoha záludným komplikacím včetně házení kontroverzních "klacků pod nohy". Jistou satisfakcí pro zapálené organizátory pak byly podařené soutěže a rovněž i kvalitní startovní pole. Kalendář se skládal z dobře známých a především historií ověnčených závodů, tvořících dnes již nespornou základnu v RC Rally vůbec...

Začátek sezóny byl vlastně takový "vlažný", když se pořadatelé rozhodli otestovat své nové technické zázemí na volném podniku, jež tvořila aprílová Legend Rally Show. Ta se v zajímavé "asfaltové" lokaci na Hvozdné povedla a pak již mohl naplno vypuknout plnohodnotný "nový" šampionát, čítající svých sedm dílů. Začalo se na "klasice", Caterpillar Rally na uklouzaném "betónku" v několikapatrovém parkovišti v centru města Zlína. Na rovnou padesátku soutěžících zde čekalo 6 poměrně dlouhých erzet. Vítězem se stal kvalitní Belgičan Casier, k jehož prvenství na "Catru" se pojí i známá zajímavost - už podruhé vyhrál první závod nově založeného šampionátu, a to stejně jako před čtyřmi lety na této rally. Po těsných bojích dosáhl na stříbro Giandomenico Basso s další "RedBulláckou" Fabií, třetí místo připadlo skvěle jedoucímu Estonci Tänakovi. Za zmínku stojí i parádní výkon čtvrtého Grzyba a hlavně pátého Madsena, který s dvoukolkou porazil i ambiciózního "Žilla" Panizziho. Druhým podnikem byla Viking Rally odehrávající se tradičně u školy na Podhoří, kde vždy tvoří tratě kombinace šotoliny i asfaltu. Nejinak tomu bylo v mírně zrekonstruované lokalitě i letos. Za chladnějšího, ale suchého počasí se vstříc sedmi rychlostním zkouškám vydalo 47 závodících jedinců. Cílem projel vítězně nepřehlédnutelný soutěživec Gil Panizzi, který dlouho bojoval s kolegou Casierem, jenž skončil nakonec druhý. Velký úspěch a kompletaci stupňů vítězů pro Red Bull pak zvýraznil bronzový Ital Basso dojíždějící před estonským "rychlovlakem" Tänakem. Následující červnová Forest Frog Rally se konala na zaběhlých rychlých lesních tratích ve Fryštáku "na Žabě". O "zábavu" se postaral především ranní slejvák, přesto se po následných úpravách a redukcích mohlo závodit. Na náročnou pouť čítající 7 RZ vyrazilo 34 odvážlivců. Děly se zde nejrůznější věci a výsledkové zvraty, a to nejen díky zmíněným podmínkám. Těsných soubojů až konce soutěže bylo tentokrát opravdu víc než obvykle. Po perfektním a bezproblémovém výkonu se dočkal vysněného prvenství nažhavený italský krasavec Basso s "DéeStrojkou". Až na poslední erzetě poskočil na stříbrnou příčku nekompromisní Panizzi, na něhož v závěru nestačil jinak skvělý Sepp Wiegand připisující si však premiérovou "bednu". Nelze nevzpomenout obligátní "žabí" čtvrtou pozici "vrchního podkolenkáře" Küzmiče, kterému se jinak letos většinou nevedlo dle představ. Za pátým Casierem zaznamenal životní výsledek junior Tom Bílek, poprvé v kariéře se na absolutní body dostala i australská mladice Molly Taylor a taky dravý Chris Ingram. Naopak favorit Ott Tänak odpadl z dobře rozjeté rally až na poslední zkoušce. Šampionát přepůlila nejstarší a nejprestižnější Tour de Cabin Int. Rally, která slavila výroční čtvrtstoletí své existence. Bratřejov je obcí zaslíbenou pro tuhle jedinečnou dvoudenní soutěž, kde nikdy není nouze o všelijaké zpestření a kvalitní atmosféru. Za ryze letního počasíčka zde na 37 soutěživých duší čekalo celkem 14 rychlostních zkoušek na obou površích. První kratší den na asfaltu opanoval charismatický "krasoň" Basso, jehož nesporné kvality měly možnost ocenit i místní divačky. Ale bavili se i ostatní diváci, a to zejména při "paralelce", která vždy okoření závěr úvodní etapy. Sobotní část, odehrávající se v náročných horských terénech, pak tradičně promlouvala do konečných výsledků. Vítězem 25. ročníku slavné Tour se stal sebevědomě si počínající Giandomenico Basso, jehož výkon už v tomto období naznačil jakousi letošní nadvládu. Po stabilní a systematicky provedené jízdě si pro stříbro dojel Karlem Wüzenttalem navigovaný, a možná nenápadně občas střídaný, Gilles Panizzi s Polem. Po různých problémech v úvodu se na třetí příčku dokázal prodrat výborně jedoucí Bernd Casier, a díky tomu se jednalo o tento rok již druhý "rudobýkovský" komplet na stupních. Pěkné čtvrté místo si zapsal rychlý Polák Grzyb a soutěž se konečně povedla i pátému Filipu Kopeckému. Nastolená "Bassománie" pokračovala i na jubilejním 20. ročníku Criterium Fryšták. Ten se jako obvykle konal v oblíbeném areálu tiskárny ObalPrint na pestrých asfaltech, kde bylo k dispozici 8 zajímavých "rychlostek". Závod provázela "našlápnutá" startovní listina a pohodové počasí. Vzhledem k tomu, že letos bylo poměrně chladné září, tak právě v den konání této krásné rally potěšilo příjemné "babí léto", nebo ono to vlastně bylo spíš "Bassí léto". Italský démon totiž úřadoval se svým Citroënem i tady ve Fryštáku a ze všech 54 soutěžících byl znovu tím nejrychlejším. Závod svou účastí obohatil rychlý Tomáš Lysák s "tovární" Fabií R5, který až do samotného konce tvrdě bojoval s dalšími kvalitami oplývajícími jezdci. Tom skončil nakonec třetí, když se musel sklonit před vynikajícím Seppem Wiegandem. Z celodenních vyrovnaných bojů zbyla "brambora" na Panizziho, výborně rozjetého Casiera zastavila technika, což pro něj mělo nemalý vliv i na vývoj v tabulce mistrovství. V rychlém sledu následoval Rajd Luzskowyczki. Původní srpnový termín byl operativně přesunut na září a stejně tak musela být změněna i lokalita. Jasným důvodem byl snad neúmyslně z východu zavlečený prasečí mor divočáků, kvůli kterému nebylo možné tuhle mladou soutěž uspořádat podle původních plánů. Rajd se tak nouzově odehrál na známých lesních tratích na Podhoří nad tiskárnou, šotolinový povrch byl tudíž dodržen a počet závodů v šampionátu taky. Opět předem trochu "zazlobilo" počasí, ale v osudný den tratě až zázračně oschly a tak se 39 startujících mohlo pustit do soupeření na sedmi nelehkých erzetách. Vítězem nebyl nikdo jiný, než fenomenální "Bassiště", čímž si s předstihem pojistil titul absolutního mistra. Jeho "vlasatější" a rozvášněnější spolubojovník Panizzi vybojoval stříbrnou medaili, na pozici třetí skončil stále lepší Němec Wiegand, před dalším úspěšným kolegou z Monsteru "Philem" Kopeckým. Závěrečným podnikem byla na počátku října YU Reli 1000 Okuka. Ta se na "dopraváku" v Malenovicích jela už po páté. O mistru bylo rozhodnuto, a tak se tento italský muž zkusil "zahanbit" v kategorii Historic Trophy. Vzhledem k faktu, že předepsané "gumky" na zdejším asfaltu fungují, titulem obestřený Basso si užíval a zároveň předváděl, komu letos v Nextu patří tratě. Celou dobu dokonce vedl a až na poslední rychlostní zkoušce ho o první "flek" připravil rozzávoděný mládežník Wiegand. Pro talentovaného Němce to bylo první vítězství kariéry. Giandomenico pilotující atraktivní Deltu S4 byl i tak nadmíru spokojený, bronzovým mužem "Jugošky" se stal "Ottík" Tänak, který se na závodech ukázal po menší přestávce. Čtvrtý Casier a pátý Panizzi sice aplikovali "tajnou a nenápadnou" týmovou režii, ta však nakonec nepomohla.

Absolutním vítězem Next RC Rally Championship 2017 se tedy po zásluze stal Giandomenico Basso, který vyhrál čtyřikrát a bylo vidět, že jde do všeho naplno. To se mu vyplatilo, svou roli určitě zahrál taky precizně připravený vůz, podpora týmu a obrovské nasazení. To předvedl i jasně stříbrný bojovník Gilles Panizzi, který opět ukázal, že na tratích rozhodně nepatří mezi "figurky" a jeho odhodlanost je pořád až neuvěřitelná. Po úspěchu na poslední rally se bronzovým mužem šampionátu stal mladý a nadějný Sepp Wiegand, a to na úkor čtvrtého Bernda Casiera, jenž držel naději na konečnou "bednu" až do posledních chvil. Tento boj o konečné třetí místo byl na závěr velkým zpestřením. Top 5 doplnil Estonec Tänak, který ovšem neodjel kompletní mistrovství, ale má na kontě dvě pódiové umístění.

Team Trophy
Už před sezónou bylo v podstatě jasné, kdo že bude největším aspirantem na zisk týmové trofeje. Red Bull se díky své hvězdné sestavě (Basso, Panizzi, Casier) radoval ze svého dalšího titulu a každý z reprezentantů "Rudých býků" dokázal vyhrát nějakou soutěž. Navíc si dvakrát připsali "tripple", když obsadili kompletní stupně vítězů na Viking Rally a na Tour de Cabin. Toto neporazitelné trio zvítězilo dohromady na 46 rychlostních zkouškách (z 56 RZ). Za jejich "rudými" zády se bojovalo až do posledního závodu, kde si to o stříbro rozdaly dvě ambiciózní stáje - Monster Energy Team a Doktor Racing. Oba týmy sice měly v sestavách rychlé jezdce, ale u obou platilo, že se ne vždy sešli v plném počtu. Nakonec se z druhé příčky těšil Monster Energy Team (Wiegand, Kopecký, Solberg), třetí Doktor Racing (Bengué, Küzmič, Tänak) měl však v tabulce stejný počet nasbíraných bodů, ve prospěch "Monstrů" tak rozhodl větší počet lepších umístění. Kousek pod "bednou" pak skončil výborný a stabilní ASport Rally Team (Madsen, Holínek, Tannert), v náročné konkurenci obstál tak trochu nečekaně pátý Marlboro Dealer Racing (Grzyb, Fagaso, Trelles), když s touto historií nasáklou stájí zaznamenal bodovou rovnost holčičí Playboy Red Racing (Taylor, Cook, Karlsson), jejichž šesté místo v Team Trophy taky asi čekal jen nějaký "nejoptimičtější optimista" na světě.

Junior Trophy
Molly Taylor - "stvoření" přepisující dějiny. Vítězem juniorů bývávalo vždy opačné pohlaví, než dívka, která se navíc nebojí čtyřikrát absolutně bodovat. Ta holčina má prostě progres, závodnický duch a cit. A jede a jede a jede, a nikdo ji nezastaví. Vše je u Molly jen v superlativech, a to, že se jí trvale nepostavil třeba kvalitní Tomáš Bílek, jenž byl ze tří pokusů dvakrát lepší, nic na jejím jedinečném titulu nemění. Prostě jasné a neoblomné. Stříbro bylo ale až do konce sezóny otevřené a poprali se o něj Ralfs Sirmacis a Louise Cook. Aby těch rychlých děvčat nebylo zas tak málo, tak posledně jmenovaná Britka je taky holka. Nakonec se z druhé příčky radoval mladý Lotyš "Patricie Šimečková", kterážto byla často "obklíčená" zmíněnýma "babama". Třetí Louise se ale i tak zapsala skvěle a bronz v juniorech má určitě svoji váhu. Jako čtvrtý byl klasifikován famózní Tomáš Bílek, jenž je naprosto skvělý a rychlý, jen chybí ty potřebné starty a pravidelný sběr bodů. Na konečné páté místo dosáhl letos taky výborný a pořád hodně mladičký "Pája" Maštalíř, prokazující svůj růst a obrovskou dravost po mistrovském "učiteli". Na šesté pozici skončil letos teprve začínající Tom Barták, jenž sice začal závodit až od "Brátru", ale hned se začal skvěle prosazovat na vysoké příčky a určitě je potřeba tohoto nadějného a zároveň trochu nenápadného mladíka pochválit. Místo sedmé mezi juniory vybojoval usměvavý oblíbenec Lappi, který spadá stejně jako osmý Mates Morbicer do "mimosoutěžní" kategorie těch úplně nejmladších kluků. Konečná devátá pozice patřila švédské slečně Ramoně Karlsson a desítku nejlepších závodníků do 15. let uzavřel Alex Lukyanuk, který letos předvedl, že taky není žádné "jelito".

Junior Academy
Mladičtí jezdci ve věku do 8. roků sice nemají svoji oficiálně vypsanou klasifikaci, ale i tak nepatří mezi žádné "ořezávátka" mezi juniory. Často jsme vídali na nejvyšší příčce dobře známý úsměv a "victory" od Esapekky Lappiho, v součtu byl však nakonec o malinko lepší rychle rostoucí Matyáš Morbicer. Esapekka tak bral stříbro, ale tento finský "divočáček" nemusí smutnit, protože Mates Morbicer se vzhledem k věku s touto kategorií bude loučit. Oba "Matesové" se pak jednoznačně vzdálili všem dalším, kteří ale i tak nebyli jen do počtu a srdnatě bojovali. Samozřejmě hrála roli taky pravidelná nebo naopak nepravidelná účast. Bronz v Junior Academy má letos na kontě "prestižním manažerem" popoháněný Martin Karlík, jako pátý skončil zkušenosti sbírající Paddon, šestým "Akademikem" byl při svém jediném startu Consani.

Lady Trophy
Mladá Molly Taylor se podruhé stala nejrychlejší dívkou roku, vzhledem k její rychlosti a bezvadné technice se však ani nic jiného čekat nedalo. Druhá Louise Cook to při svých zkušenostech taky měla tak trošku jasné, pravidelně sbírala body za stříbro a pouze jednou okusila hořkost porážky od své "spolusoupeřky" Ramony Karlsson. Švédská závodnice si tedy letos dojela pro vysněný pohár za "bednu", i když se v závěru malinko obávala mladičké Karolínky Kalíkové. "Kája" totiž poctivě bodovala a Ramona se tak při své dvojnásobné neúčasti musela v závěru soustředit na bezproblémový zisk bodů. Nejmladší účastnice Karolínka je i tak se čtvrtým místem v Lady Trophy zcela jistě nadmíru spokojená, vždyť porazila mnohem starší jezdkyně a rozhodně se nijak neztrácela v přímých soubojích se svými hlavními sokyněmi, jimiž byly celkově jen o "fousíček" pátá Catie Munnings a šestá Johanna Steer. Při svém jediném startu se do tabulky zapsala i rychlá a jediná "nejuniorka" mezi děvčaty Ekaterina Stratieva, škoda její neúčasti v celém šampionátu. Nutno dodat, že všechny holky nám i letos dokázaly, že umí jezdit velice rychle a někteří "ogaři" tak možná mají o čem přemýšlet....

Historic Trophy
Historici jsou vždy zpestřením a navíc obohacují moderní startovní pole svými parádními kastlemi. Tento rok se pyšnili taky trháním rekordů, a to především v počtu účastníků, jak v jednotlivých rally, tak i celkovým číslem. Osmadvacet letošních startujících v kategorii hovoří za své. Ti nejlepší z nich se často prosazovali taky v absolutním pořadí, a to někdy až nečekaně. Jde vidět, že špička Historic Trophy patří rovněž mezi obecně kvalitní borce, a ty předepsané "Sedanky" taky nejsou úplně špatné obutí těchto nádherných vozů. Souboj o titul se tak nějak očekával mezi známým duem a hlavní protagonisti Bengué a Holínek naplňovali papírové předpoklady. Již v půlce sezóny však bylo skoro rozhodnuto, když spolehlivý Alex Bengué získal potřebný bodový náskok, za což svým způsobem mohly i důležité faktory, jako jedna "Holasova" absence a hlavně odstoupení na Tour. Pak se už zkušený Francouz Bengué mohl soustředit na pravidelný sběr bodů a bez problémů si dojel pro titul, k čemuž mu dopomohly 3 vyhrané závody. Otázka o druhý a vlastně i třetí "flek" zůstávala dlouho otevřená, nakonec se však rychlý Míša Holínek postaral o zabezpečení "aspoň toho stříbra, když už nic". Ale dvě prvenství v kategorii mluví jasně pro jeho kvality, jen ten plánovaný "mistrovský sen" dotáhnout. Bronz "schlamstl" velice dobrý Fin Ari Vatanen a i když to měl dlouho "nahnuté", po důležitém vítězství na Rajdu se vše podařilo. Aspirantem na "bednu" byl až do konce sezóny i nestárnoucí Španěl Fagaso, podávající často fantaskní výkony, ale těsně - bohužel, bohužel, čtvrtý... Rozhodl poslední závod, když se Gialberto musel smířit s nečekaně velkou konkurencí a zároveň i s nemalou zdravotní indispozicí. Konečná pátá příčka je určitě velmi ceněná pro Freddyho Loixe, který měl letos pár pěkných, ale i nedobrých výsledků, ale i tato výkonová "houpačka" stačila na zdolání výborného Itala Volty, jež tak očividně nezářil velkou spokojeností. Do elitní desítky se dostal i stále lepší Chardonnet, končící na 7. místě, škoda jeho nepravidelných startů, velkou vášnivost i rychlost prokázal taky osmý Jožka Sivík, který jistě neřekl zdaleka poslední slovo. Vynikající rok má za sebou i belgický "drtič" Droogmans, neztratil se ani TopTen uzavírající "Many" Stohl. Za "radikálořezným" Rakušanem byl v klasifikaci Basso, vítězící mezi historiky při svém epizodním startu na "Yugošce".

F2 Trophy
Tato kategorie nebývá nikdy početně až moc obsazovaná, ale o to urputnější se zde odehrávají souboje. To platilo i letos, snad jen s výjimkou vítěze, kterým nebyl nikdo jiný, než doslova fenomén Madsen, pilotující mrštný Opel Adam R2. Vysoký dánský "týpek" pětkrát vyhrál, což mu bohatě stačilo k zisku zlatého F2 poháru. Na další příčky však bylo "kohoutů" víc než dost a v průběhu roku se nabízely různé varianty. O to větší nasazení pak bylo vidět na těch zainteresovaných soutěžících. Pravidelný a efektivní sběrač bodíků "Ralfíček" Sirmacis se i přes pár peripetií dokázal prosadit na stříbro a rozhodně nejel žádnou "tužku", určitě dobrý počin od tohoto ještě juniora. Velice ambiciózní Václav Arazim dlouho živil naději na lepší "flíček", než je tak trochu zaběhlé třetí místo, dokonce vyhrál jeden závod, ale i kdyby "se přetrhnul na deset Coyotů", prostě to zase nevyšlo a musel se smířit s bronzem. Ten ale byl i tak docela vážený, protože konkurence v podobě dravého Němce Tannerta se rozhodně nemohla podcenit, vždyť tento "ASporťácký" Opel patřil k jedněm z nejrychlejších dvoukolek, nakonec byl však až čtvrtý. Další v konečném pořadí - Harrach, Biasion, Grebeníček, si body vydobyli při svých ojedinělých startech.

Závěrem
Next RC Rally Championship se při svém premiérovém ročníku určitě "chytl", zažité soutěže jistě budili u jezdců respekt a pořadatele každopádně těší viditelná podpora účastníků. Na závěr je určitě třeba poděkovat všem, co se přičinili ke zdárnému chodu šampionátu - takže všem partnerům a sponzorům, všem snaživým organizátorům, všem co pomáhali rozprostírat a sklízet "matroš", časoměřičům a to hlavně Mirdovi, všem fotografům a "kamerografům", a především všem zúčastněným za tu obohacující pěknou atmosféru....

Statistika

Na konec trochu statistických údajů:  

- celkem se zúčastnilo: 76 posádek, z toho v kategoriích:  Junior Trophy - 24, Historic Trophy - 28, F2 Trophy - 9, Lady Trophy - 7

- vítězství v soutěžích:  Basso - 4, Panizzi - 1, Wiegand - 1, Casier - 1

- celkem bylo odjeto: 56 RZ

- vítězové RZ:  Basso - 27, Panizzi - 10, Casier - 9, Wiegand - 6, Tänak - 2 , Lysák - 2

- nejvíce startujících:  55 na YU Reli 1000 Okuka

- nejméně startujících:  34 na Forest Frog Rally

- nejdelší soutěž podle času prvního:  Tour de Cabin - 30:52,4 min

- nejkratší soutěž podle času prvního:  Rajd Luzskowyczki - 17:12,8 min

- nejdelší RZ:  5:26,5 min - Screaming Frog (Forest Frog Rally)

- nejkratší RZ:  1:21,1 min - Příjezd II (Criterium Fryšták)

- nejmenší rozdíl mezi vítězem a druhým v soutěži:  +0,7s na YU Reli 1000 Okuka (Wiegand, Basso)

- největší rozdíl mezi vítězem a druhým v soutěži:  +26,6s na Tour de Cabin (Basso, Panizzi)

- nejvíce odstoupených posádek:  7 - na Tour de Cabin Int. Rally