17.Intercup
RC Rally Championship se po zimní přestávce konečně
rozběhl na plné
obrátky. Mistrovství zahájila Caterpillar Rally,
kde bylo k vidění spousta
novinek. Tou asi nejočekávanější byl nový
způsob měření časů pomocí fotobuňky,
notebooku a startovacích hodin. Posledně jmenovaný
článek celého systému však
fungoval jen necelých šest erzet. Naštěstí
se podařilo situaci operativně
zachránit, časy se dál měřily elektronicky, jen za
nespolupracující hodiny
musela zaskočit Olina. Časový harmonogram ale narušen
nebyl. Další novinkou
byla lokalita, ve které se 7.ročník Caterpillaru konal.
Okoukané garáže u
autobusáku nahradilo velkoprostorové nadzemní
parkoviště u budovy Zlínského
kraje. Hodně specifický byl povrch tratí
rychlostních zkoušek. Nejvíc
převažovala velmi kluzká betonová podlaha, část
technických tratí vedl po
hrubším betonu s větší
přilnavostí a několik krátkých úseků bylo
taky na
zrádném „kamínkovitém“ asfaltu,
což byl podklad spíš nezpevněný. Celkem bylo
připraveno 8 RZ, jež byly vesměs delší, než
v minulých ročnících. Za velmi
chladného počasí se na velikonoční neděli
sešlo 42 startujících. A spousta
novinek byla k vidění i v uzavřeném
parkovišti. Kromě plejády nových
pěkných karosérií bylo na startu taky několik nově
připravených podvozků.
První
rychlostní test byl zároveň
„kvalifikační“. Po něm bylo podle plánu
omezeno startovní pole na 35 jezdců. Velkou smůlu měl aspirant
na vítězství
kategorie Junior’s Trophy Dani Sordó, jež pro
technické problémy zahajovací
erzetu nedokončil a po přiděleném čase tudíž
„kvalifikačním sítem“ neprošel.
Ještě kratší účinkování
v soutěži měl Koňa, který kvůli
stávkující
elektronice se svou novou Octavií WRC ani neodstartoval. S
nástrahami záludné
úvodní zkoušky se nejlépe vypořádal
Emil Triner. A to i přesto, že úřadující
šampión pilotoval avizovanou dvoukolku Peugeot 106 Maxi!
Na dalších erzetách se
však jeho handicap v podobě jen jedné
poháněné nápravy začal projevovat,
Triner ale pokračoval v bezchybné a citlivé
jízdě a v pořadí se stále
držel velmi vysoko. Druhou RZ sice vyhrál Pavel Sibera, ale
průběžného vedení
se ujal Gil Panizzi. Oba zmínění jezdci letos
disponují novými, a zdá se, že i
velmi rychlými podvozky XRAY. Ale na uklouzaném podkladu
se rozdíly mezi
moderní a starší technikou trochu mazaly. Hodně
rozhodovaly pneumatiky, někdo
byl na tom lépe, někdo hůř, ale klouzalo to všem.
Třetí rychlostka se znovu
stala kořistí Pavla Sibery, jež postoupil na druhé
místo, o pouhých 7 desetin
za vedoucího Panizziho. Třetí se stále držel
Triner, těsně za ním byl jeho
týmový i značkový kolega Bruno Thiry. Na
bodovaných pozicích se drželi ještě
další dva Belgičani - Duval a Loix, velmi rychlý
byl překvapivě mladý Toshi
Arai. Hladký beton seděl i jezdcům týmu Hufnágl
Motorsport, když Handl i Haugland
atakovali bodované pozice. Čtvrtým měřeným
úsekem byl druhý průjezd vcelku
náročné RZ „Col de Peyrac“.
Nejrychlejší čas si připsal „Fransoá“
Duval
s pěknou Xsarou nově pojmenovaného týmu Kronos
Racing. V čele
průběžné výsledkové listiny byl po polovině
soutěže ale jiný vůz. Mitsubishi
Lancer WRC v rukou Sibery se dostalo na první
příčku, když mu k tomu
trochu dopomohl do té doby vedoucí Panizzi.
Francouzského jezdce stáje Red Bull
totiž malinko zpomalil zaseknutý kamínek
v převodovém ústrojí jeho Imprezy,
klesl však jen na druhou příčku a na
„Siberíňa“ ztrácel v součtu rovné
2
sekundy. Na třetím místě byl stále mistr Emil
Triner, na něj se však tlačil
rychlý Duval. Pátá pozice patřila velmi pěkně
jedoucímu Araiovi, z čehož
měl radost taky týmový manažer Red Bullu. Až za
ním byl zkušený Freddy Loix,
který se zpočátku nevyvaroval pár drobných
chyb, když šel se svým Lancerem WRC
několikrát do hodin. Legendární Bruno Thiry se po
skvělém úvodu propadl na
sedmé místo, a to zejména kvůli
desetisekundové penalizaci za trefený cíl.
Poslední bodovaná pozice v té chvíli
patřila Tonimu Gardemeisterovi,
zájemců o body ale bylo spousta a časový rozdíl
mezi 7.a 13. jezdcem
v pořadí byl pouhých 7 vteřin. To dávalo
tušit ještě velmi zajímavé
souboje. Na body myslel i průběžně devátý Jean-Joseph,
který jel se svou Fábií
WRC vzhledem k loňským nelichotivým výkonům
tentokrát velmi solidně.
V první desítce byl ještě navrátilec
Johny Haugland, který se stejně jako
jeho kolega Vlasťa Handl představil v Intercupu naposled
v roce 2003.
V sevření obou těchto „Hufnáglů“ byl na
11.místě Gibo Fagaso. Příčinou
jeho nelichotivého umístění byly laborace
s pneumatikami, navíc španělský
krotitel Xsary nemohl na kluzkém povrchu najít
optimální tempo. Dvanáctý tedy
byl se svým Focusem Handl, vůz stejné značky pilotoval
taky třináctý Guy Wilks,
který je sice úřadujícím juniorským
mistrem, letos už ale titul kvůli věku
obhajovat nemůže. Zklamáním byla až 14.příčka
favorizovaného Navarry. Toho
trápily nahodilé technické potíže jeho
nové Octavie WRC, což mělo asi zásadní
vliv na koncentraci horkokrevného Itala. Patnáctý
„flek“ okupoval jeho krajan
Giandomenico Basso, jež se představil s pěkným Fiatem
Grande Punto S2000,
jeho dva týmoví spolubojovníci z BF Goodrich
Betti a Prokop zůstávali
tentokrát trochu za očekáváním. Vše
bylo ale velmi vyrovnané a stále otevřené,
do elitní patnáctky se tlačili ještě
„Seki“ Sarrazin a Tony Hráček, jež do
Zlína zavítal až z Blanska. Kategorie Junior’s
Trophy byla nyní o něco
slabší, než bývalo dříve zvykem. Důvodem je
zejména odchod některých mladých
jezdců mezi „velké“, navíc se někteří junioři na startu nečekaně neobjevili.
Poměrně snadnou situaci měl tedy Xavi Pons, jež suverénně kraloval hodnocení
mladíků do 15.let. Na druhé pozici se držel stále zlepšující se Tomasz Czopik,
třetím juniorem v pořadí byl známý Kris Meeke.
Na
páté erzetě se do toho pořádně opřel Sibera, jež
zajel nejlepší čas a svůj
náskok na čele navýšil na 4,6 sekundy.
Druhý zůstával stále skvěle jedoucí
Panizzi, na třetí příčku se prokousal Duval, který
ztrácel další 2,5 vteřiny. Na
RZ č.6 zaúřadovali soutěžáci z Hufnágl
Motorsportu. Vlasta Handl se svým
Focusem zkoušku vyhrál, Haugland pilotující
atraktivní BMW M3 zajel třetí čas.
Oba se tak posunuli na bodované pozice. Pořadí na
prvních třech místech
zůstávalo stejné, čtvrtý byl stále
„předokolkář“ Triner, na pátý
„flek“ se
posunul Loix, jemuž se podařilo přeskočit Araie. Na předposlední
zkoušce byl
„Fast Freddy“ nejrychlejší, což mu vyneslo
postup na čtvrté místo.
V souboji o vítězství se stále
pokoušel Panizzi atakovat Siberu, český
jezdec sice mírně chyboval, Francouze ale znovu zpomalil
zaseknutý kamínek
(tentokrát v kole) a časový rozdíl mezi oběma
jezdci zůstával skoro stejný
(4,3s). Na poslední erzetě si už Sibera sebejistým
výkonem vítězství pohlídal a
potvrdil tak, že se s ním letos musí velmi
vážně počítat. Pro stříbro si
s pětisekundovou ztrátou dojel „Žil“ Panizzi,
což je pro něj další skvělý
úspěch. Poslední volné místo na bedně
obsadil o tři vteřiny pomalejší „Franta“
Duval. Čtvrtou pozici si v závěru dokázal udržet
další „Belgán“ Loix, když
dotírající Triner byl nakonec o pouhou 1 desetinku
zpět. Emil přesto potvrdil
své kvality, když i s dvoukolkou dokázal na
kluzkém povrchu jet až
nečekaně rychle. Skvělý výkon podal Toshi Arai,
šesté místo je pro tohoto talentovaného
„Japončíka“ životním úspěchem. Jako
sedmý soutěž dokončil vítěz závěrečné
erzety
Vlasťa Handl, jenž dokazoval zejména na klouzavých
pasážích své jezdecké umění.
Bodovanou osmičku nakonec uzavřel Nor Haugland. Pětisekundová
penalizace za
nechtěný kontakt vozu a nohy na poslední vložce
připravila „Grifoňáka“ Bruna
Thiryho o lepší, než 9.místo. Tento Belgičan
ovšem předvedl velmi slibný výkon.
V pořadí následují dva jezdci týmu
Kronos Racing. Desátý Toni „Garde“
zajel na zpevněném povrchu asi svůj standard, ale od
jedenáctého Giba Fagasa se
rozhodně čekal lepší výsledek. Konečnou
12.příčku obsadil zástupce týmu Grifone
Simon „Žán-Pepa“, který snad již zažehnal
své loňské „prokletí“ a
dosahované
časy na některých erzetách byly
v podání tohoto známého Martiničana
velmi
slušné. Jako třináctý dojel do cíle
„Micheliňák“ Basso, 14.místo
v závěru
vybojoval Tonda Hráček s Peugeotem 307 WRC, těsně za
ním byl Angličan
Wilks. Do patnáctky se i přes veškerou snahu nakonec
nedostali Sarrazin a
Navarra. Pro prvenství v kategorii juniorů si
s přehledem dojel
Španěl Pons, druhé místo je jistě úspěchem
pro Poláka Czopika, bronzovou
medaili v Junior’s Trophy si domů odvážel Kris Meeke.
Prestižní kategorii
Team’s Trophy dokázal poprvé vyhrát Top Run,
ve značkách bylo nejlépe hodnocené
Subaru.
7.Caterpillar Rally je tedy za námi. Přesto, že to hodně klouzalo a rychlostní
zkoušky byly spíš delší, mezi jezdci to bylo opět velmi těsné. Při pohledu do
výsledků se taky zrodilo nejedno překvapení. Z úst soutěžících byla k pořadatelům
většinou slyšet jen slova chvály, soutěž probíhala hladce, nový systém měření
časů se osvědčil a dojmy snad byly u většiny zúčastněných pozitivní. Škoda jen
toho problému s hodinami. Doufejme, že na nadcházející Great Cross Rally už
bude vše stoprocentní...
Ohlasy některých posádek po soutěži:
Sibera-Jirátko (1.) :
“Samozřejmě jsme moc spokojení. Lepší vstup do sezony jsme si přát nemohli,
vyhrát absolutně a získat prvenství i v teamech. Soutěž byla pěkná, pořadatel odvedl
výbornou práci, jak traťově, tak organizačně.“
Panizzi-Panizzi (2.) :
“Caterpillar Rally se nám
velmi líbila, technické
tratě na kluzkém povrchu nám vyhovovaly.
Náš výsledek i výsledek Red Bull teamu
je pro nás velkým překvapením. Škoda jen
zaklíněného kamene v pravém zadním
kole našeho Subaru v RZ č.5, kde jsme nabrali
rozhodující ztrátu na Siberu, ale
i s druhým místem jsme spokojeni. Před soutěží
jsme si přáli dojet na bodech,
ale že budeme bojovat o vítězství jsme nečekali.
Navíc příjemně překvapili
týmoví kolegové, jak Toshi Arai
vynikajícím šestým místem, tak i
šotolinový Guy
Wilks patnáctým místem, kteří dopomohli
našemu Red Bullu k druhému místu před
týmy zvučnějších jmen!“
Duval-Pivato (3.) :
“Cette année Caterpillar Rally
a été très difficile, surtout la surface pour les essais de vitesse a été
vraiment traître et nous avons tous du trouver un compromis concernant les
pneus de notre voitures. Depuis le début nous avons essayé de maintenir notre
vitesse sans folie inutile et d’éviter les fautes qui pouvaient coûter les
secondes précieuses. En tout cas nous sommes très content avec notre position à
la troisième place dans la concurrence si équilibrée et nous voudrions
remercier aux organisateurs de la compétition très bien préparée.“
Loix-Smeets (4.) :
“Tak my jsme s výsledkem nakonec spokojení. Na
úseky s kluzkým
betonem jsme neměli vhodné pneumatiky a chvíli nám
trvalo, než jsme našli
optimální tempo. Dařilo se nám zrychlovat a
v současné konkurenci je pro
nás 4.místo výborné. Nejvíc
nás ale potěšilo vítězství našeho
Top Runu
v hodnocení Team’s Trophy!“
Triner-Hůlka (5.) :
“V úvodu rally
jsme měli vcelku obavy z
velmi kluzkého povrchu, který je poměrně nevhodný
pro naše auto s pohonem jen
přední nápravy, ale po odjetí první RZ se
ukázalo, že to zase tak špatné
nebude. Řídit dvoukolku na něčem takovém nebyla
žádná sranda a vyžadovalo to
ohromný cit. Proto myslíme, že je náš
výsledek pátého místa opravdu
fantastický
a lepší už to ani být nemohlo. Ostatně jsme
ztráceli jen pouhou vteřinu na
minutě jízdy proti špičkovým čtyřkolkám!
Celá soutěž se nám líbila, trať byla
pěkně připravená a vše klapalo takřka na 100%.“
Arai-Sircombe (6.) :
“Na Caterpillar, jakožto první soutěž sezony, jsme se
velmi těšili. Tratě
byly perfektně připravené, jen jsme měli trochu strach z toho
uklouzaného
betonu. Nicméně se nám podařilo při shakedownu
správně nastavit auto. Technika
šla kupředu, my s ní a to vedlo k našemu
úspěchu. 6.místo jsou pro nás
premiérové
"velké" body, ze kterých máme radost a
doufáme, že to tak půjde i dál!“
Hufnágl Motorsport / Handl-Handl (7.) , Haugland-Bohlin
(8.) :
“Před startem samotné soutěže nebylo zcela jasné, zda vůbec tým „Hufnáglů“ na
Caterpillar nastoupí. Nakonec díky pochopení a podpory ze strany rodiny vše
proběhlo dobře a v neděli ráno se oba jezdci týmu připravovali na start. Pak už
čekala na jezdce neznámá v podobě kvalifikační 1. RZ. Kvalifikace se podařila a
po ní se jezdci HM usadili na 10. a 12.příčce. Během celé soutěže se oba vozy
našeho týmu pohybovaly na hranici bodů a jezdci si vzájemně měnili pořadí. V
závěru soutěže nabyl nebývalou jistotu Vlasta Handl a prvenstvím ve dvou RZ
definitivně odsunul za svoje záda Hauglanda. Oba jezdci nakonec obsadili
poslední bodované pozice (7. a 8. místo) s příslibem lepších časů do budoucna.
Zde máme však trochu obavy, neb se domníváme, že tratě Caterpillaru nám byly
šité na míru. Proti pořadatelům stály snad všechny nepříznivé faktory od
počasí, teploty, akustiky a v neposlední řadě se přidala i pečlivě připravovaná
i testovaná měřící technika. Přes všechny tyto problémy se se vzniklou situací
s noblesou vypořádali a pro všechny postoupivší připravili zajímavou a
napínavou soutěž. Už nyní se těšíme a připravujeme na další rally.“
Thiry-Prévot (9.) :
“Byla to pro nás dobrá příležitost utkat se na Caterpillaru proti všem známým
jménům Intercupu a srovnat naši výkonnost. Nemůžem doufat nebo očekávat, že
pojedem stejně rychle jako oni. Hlavním cílem bylo se kvalifikovat. Do závodu
jsme se pustili v klidu. Chceme získat zkušenosti. Výsledné deváté místo je
dobrý základ na kterém se dá stavět. Cítíme, že pořád zrychlujem, a to je
dobré.“
Gardemeister-Honkanen (10.) :
“Bylo to parádní svezení.
Střídaly se povrchy, hodně to klouzalo a to se
nám líbí. Už při zimních testech nám
bylo jasné, že bodovat v prvním závodě
bude těžké. A tak desáté místo je podle
očekávání. No a v teamech to vypadá, že
to letos bude hodně zajímavé.“
Fagaso-Moya (11.) :
“Nám se úvodní podnik šampionátu nepovedl! Než jsme se na atypickém
kluzkém povrchu rozkoukali, byl konec. Pořadatel odvedl výtečnou práci, jen škoda
problémů s hodinami v závěru soutěže, ale to jsou dětské nemoci nové časomíry, které
však hladký průběh rally neohrozily.“
Joseph-Boyere (12.) :
“Caterpillar jasně ukázal že konkurence v Intercupu je rok od roku větší a větší.
Letos, co se týče zpevněného povrchu, přímo obrovská a body budou
setsakramentsky vysoko. Náš původní plán, získat alespoň bod do hodnocení jezdců
nevyšel, ale myslím si že předvedený výkon nebyl ani nijak tragický. Vzhledem k
naší dlouhodobé averzi na tento uklouzaný povrch se nám podařilo zajet asi maximum
možného. Vyvarovali jsme se zbytečných chyb, které by stály nějakou podstatnou
časovou ztrátu, ale na druhou stranu si klademe otázku, jestli jsme nejeli
příliš opatrně a tudíž pomalu. Každopádně závod to byl hezký, jeho organizace
klapala a už teď se těšíme na šotolinu.“
Basso-Dotta (13.) :
“Jsme v cíli! A dokonce i na solidním místě. Na ten povrch, co tu dneska
byl, je to ještě dobrý výsledek, i když v druhé polovině soutěže jsme se do
toho začali dostávat. Pár bodů do týmu máme, auto fungovalo parádně, takže
spokojenost.“
Hráček-Hráček (14.) :
“Jako pokaždé se na "Katr" sjelo hodně lidí doslova
"nadržených" si zajezdit po delší zimní
přestávce. A to i navzdory chladnému
počasí. To byl asi jediný negativní dojem ze
závodu. Zima. Třičtvrtě hodiny
klepání a potom vzít do ruky studený
vysílač a jet při maximálním soustředění.
Ale po startu do RZ člověk už zimu nevnímal. Samotná trať
obtížná nebyla. Obtížnou
ji dělal povrch - vlastně tři druhy povrchu. Nejhorší byl
štěrk. Tam udělal
chybu snad každý, protože jej nebyla možnost vyzkoušet -
až naostro. Uklouzaný
beton byla taky lahůdka - nedržely na něm totiž žádné
pneumatiky. Vyzkoušeli
jsme ARPéčka, rally blocky, parketovky, mechovky a ještě
jedny starší pneu, ale
nedržely žádné. Nakonec jsme obuli mechovky, klouzaly
nejmíň, a vyplatilo se
jet pomaleji a bez smyků. Podmínky ale byly pro všechny
stejné a nám osobně se
závod velmi líbil.“
Wilks-Pugh (15.) :
“Tak první závod sezony se nám velice líbil, technika fungovala, tak jak jsme
si představovali a s naším výsledkem jsme spokojení. Závody byly velmi vydařené,
tratě pěkné, nová časomíra byla taky dobrá, až tedy na pár maličkostí. Ale
celkově byl Caterpillar velmi ale velmi vydařený!“
Sarrazin-Renucci (16.) :
“Caterpillar rally nás nadchla a všechny erzety byly pěkně připravené. Akorát
nás trochu pozlobila technika v první a páté RZ a nabranou ztrátu okolo 40s se
nám přes veškerou snahu už nepodařilo stáhnout. Pneumatiky jsme použili PIRELLI
SOFT a první dvě zkoušky jsme jeli se stříďákem. Po problémech jsme ale museli
vyměnit elektroniku a zbytek závodu jsme dojeli s Migem. Celkové 16.místo je sice
trochu zklamání, protože jsme chtěli získat nějaký bod hodnocení teamů. Ale
sezóna teprve začíná a ještě bude spousta příležitostí zabodovat. Na Great
Cross připravujeme podvozek TT-01 a chceme se probojovat do první patnáctky.
Ale to se ukáže až v dubnu. Takže závěrem jak říká jeden kamarád - raději být
mrtvý než druhý.“
Betti-Agnese (19.) :
“Na Caterpillar jsme si nedávali velké cíle, protože jsme celou zimu neměli
auto v ruce. Už první rychlostní zkouška ukázala, jak to s náma bude vypadat.
Ale až takový začátek jsme opravdu nečekali! Byli jsme někde kolem 25.místa a
ztráta byla přes 20 sekund na první osmičku. Poté už jsme začali zajíždět
docela obstojné časy a postupně jsme se prokousávali pořadím. Dostali jsme se
až na 16.místo a před poslední zkouškou jsme chystali útok na patnáctku. Jenže
opakoval se průběh první RZ. Zkoušku jsme dojeli snad jako poslední, přeskočili
nás dva jezdci a my skončili až devatenáctí. Takže s výsledkem nejsme vůbec
spokojeni. Jinak soutěž jako taková byla velice pěkná. Už se těšíme na další
závod, kde snad předvedeme více.“
Kresta-Gross (23.) :
„Pořadatelé si připravili hodně těžkou a záludnou
soutěž. Střídaly se různé
povrchy. Technické pasáže, které některým
docela zamotaly ruce, se střídaly
s klouzavým povrchem. Ale soutěž se nám
líbila, nové zajímavé zázemí,
vše
fungovalo bez větších problémů, prostě super.
Jelikož jsme na novou sezónu
připravili nový vůz, tak jsme ani nepočítali
s nějakým výsledkem, první
závod jsme brali spíš jako testovací a
nějaké ty nemoci na voze se objevily.
Proto team rozhodl, že letos budeme věnovat víc času
vývoji nové techniky.
Možná se časem ukážeme na startu nějaké
soutěže.“
Pattison-Morgan (24.) :
“Tak auto šlapalo skvěle, horší to bylo
s posádkou, zimní přestávka byla znát.
Závod byl super, nový systém
startování je taky dobrý. Škoda, že team
nebyl
úplný, doufáme, že příště se
vycajchnujem líp!“
Team manager za Grifone :
“Posílení týmu před sezónou přineslo
své ovoce. Dokonce jsme v první polovině
závodu drželi první pozici. A to jsme tedy nečekali.
Druhá polovina nám už
nevyšla, ale je dobré, že jsme neztratili kontakt.
Předpokládáme, že soutěž
týmů bude vyrovnaná a každý bod se může v
závěru hodit. Jinak počínání našich
jezdců na Caterpillar Rally se dá hodnotit kladně a
s výsledky jsme
spokojeni. V současnosti se již chystáme na další
podnik šampionátu.“
Team manager za Top Run :
“Pro náš nově sestavený tým byl
Caterpillar vzhledem ke své charakteristice
velkou neznámou. Víme ale, že máme kvalitní
jezdce, což potvrdily i konečné
výsledky. Sibera zvítězil, Loix dojel čtvrtý, a
oba piloti předčili očekávání.
Bohužel zklamal Navarra, kterého ovšem pozlobila
technika. Na ní se musí ještě
dále zapracovat, byl to pro něj prostě jen jeden
nevydařený závod a musíme se
nyní dívat dopředu. Přesto, že za nás bodovali jen
dva jezdci, podařilo se
zvítězit v Team’s Trophy, což je fantastické!
Jsou tu minimálně další tři
špičkové týmy a konkurence je obrovská. My
ale máme ty nejvyšší ambice!“
/ Loa /