VI. Jump Rally 2009 Nedachlebice, 25. července 2009
poř. soutěžící posádka N značka vozu team body čas
1 D. Homolka Homolka - Čápová Ford Escort WRC Homik Racing 10 14:16,3
2 M. Pospíšil Sibera - Jirátko Škoda Fabia WRC Team ORECA 8 +0:26,2
3 M. Čuřík Arai - McNeall Subaru Impreza WRC Red Bull 6 +0:29,1
4 A. Hráček Hráček - Hráček Ford Escort RS Cosworth SEKi Motorsport 5 +0:38,4
5 M. Mudřík Thiry - Prévot Subaru Impreza WRC Grifone 4 +1:00,3
6 J. Pekař Panizzi - Panizzi Subaru Impreza WRC Red Bull 3 +1:06,1
7 T. Pikner Duval - Pivato Fiat Grande Punto S2000 Kronos Racing 2 +1:15,6
8 D. Prokeš Gardemeister - Honkanen Subaru Impreza WRC Kronos Racing 1 +1:19,2
9 P. Matulík Loix - Smeets Mitsubishi Lancer WRC05 Top Run 0 +1:26,6
10 J. Jandouš Kosmides - Noyes
Subaru Impreza WRC 08 SEKi Motorsport 0 +1:30,4
11 K. Sedláček Casier - Miclotte (J) Volkswagen Golf V GTi Top Run 0 +1:39,0
12 T. Mikl Vouilloz - Klinger Subaru Impreza WRC Grifone 0 +1:44,7
13 L. Jež Ladin - Ladin Škoda Fabia WRC Ladin Motorsport 0 +2:06,9
14 F. Vítů Cavigioli - Cantoni (J) Fiat Grande Punto S2000 Top Run 0 +2:35,7
15 T. Grebeníček Gerd - Gerd Audi Quattro Gerd Rally Team 0 +3:06,1
16 V. Mahdal Sandell - Axelsson (J)
Mitsubishi Lancer EVO VII Detrix 0 +3:30,1
17 M. Dračka ml. Sordó - Martí (J)
Subaru Impreza WRC Alpine Racing 0 +3:30,7
18 F. Bezděk Robert - Bedon (J) Subaru Impreza WRC Top Run Junior 0 +3:39,3
19 D. Sedláček Grzyb - Mazur (J)
Peugeot 206 WRC Top Run Junior 0 +4:32,6
20 M. Krajíček Landa - Barták Fiat Grande Punto S2000 Gemini Rally Team 0 +4:57,5
21 J. Suchánek Suchánek - Suchánek Subaru Impreza WRC Pegas Rally Team 0 +5:32,6
22 P. Šíma H.Solberg - Menkerud
Subaru Impreza WRC 08 Stobart Ford 0 +6:04,9
23 L. Večeřa Večeřa - Večeřa Suzuki SX4 WRC Gerd Rally Team 0 +6:47,7
24 F. Janiga Janiga - Janiga (J)
Subaru Impreza WRC 08 Janiga Rac.Technologies 0 +8:42,2

RZ 1
Wild Ballast
vítěz: Homolka		 RZ 2
Crushed Rock
vítěz: Duval		 RZ 3
Cooling Circuit
vítěz: Homolka		 RZ 4
 Wild Ballast II
vítěz: Homolka		 RZ 5
Crushed Rock II
vítěz: Homolka
RZ 6
Scrappe
vítěz: Hráček		 RZ 7
Flat Race
vítěz: Sibera		 RZ 8
Scrappe II
vítěz: Homolka		 RZ 9
Flat Scrappe Race
vítěz: Hráček		  

Odstoupili Nekvalifikovali se
Bengué (R.Kalík) - elektronika  

Značky Teamy
Subaru 10 Red Bull 10
Ford 8 SEKi Motorsport 8
Škoda 6 Kronos Racing 6
Fiat 5 Homik Racing 5
Mitsubishi 4 Grifone 4
Volkswagen 3 Team ORECA 3
Audi 2 Top Run 2
Peugeot 1 Ladin Motorsport 1



„…A ZASE TO POČASÍ“

 Rozmary počasí letos trápily většinu zatím uplynulých závodů šampionátu. Nejinak tomu bylo i v Nedachlebicích, kde se koncem července uskutečnil 6. ročník Jump Rally. Soutěž byla rozdělena do dvou zcela odlišných etap, když během dopoledne se jelo 5 rychlostních zkoušek na nezpevněných tratích na pozemku hlavního pořadatele, druhá odpolední etapa čítala 4 měřené úseky na asfaltovém povrchu v rozlehlém areálu místního fotbalového hřiště. Na start se postavilo 25 závodních speciálů, což bylo na letošní poměry docela málo. Z předních jezdců zde chyběli například Sarrazin, Wilks, či Fagaso, z dalších zájemců o cenné body už ale nechyběl nikdo.

Roli černého koně soutěže potvrdil hned na úvodní erzetě David Homolka, který úspěšně brázdí tratě v brněnském šampionátu. David začal nejrychlejším časem a druhému Araiovi nadělil téměř 5 sekund. Druhý měřený úsek absolvovali jen tři soutěžící, jelikož krátce po startu se na trať spustil extrémní liják. Netrval sice dlouho, ovšem byl natolik intenzivní, že část tratí se stala absolutně nesjízdnou. Chvíli se zvažovalo další pokračování rally, nakonec se pořadatel rozhodl šotolinovou etapu zkrátit o nesjízdné úseky. Pokračovalo se tedy jen na neoblíbené „kamínkovité“ části. Ta byla taky poměrně promoklá, i když rychle osychala, ale i nadále panovaly obavy, zda se situace z předešlé rychlostní zkoušky nebude opakovat. Třetí krátkou erzetu vyhrál opět David Homolka a upevnil si průběžné vedení. Jeho Escortu WRC, který byl opatřen volnoběžkou, zdejší charakteristika maximálně vyhovovala, o čemž svědčily další dva nejrychlejší časy. Přesto, že byla šotolinová etapa poměrně krátká, „Homik“ si v jejím průběhu stačil vybudovat úctyhodný náskok 26. sekund. Na dalších místech už ovšem byly rozdíly mezi jednotlivými bojovníky minimální. Na druhé pozici byl po úvodní části soutěže Pavel Sibera, poslední volný stupínek na bedně patřil „Fransoá“ Duvalovi. Na místě čtvrtém byl Toshi Arai, jenž tentokrát startoval s Imprezou starší specifikace. Pátou příčku okupoval Gilles Panizzi, který zajížděl vynikající časy, v součtu mu však citelně scházela téměř půlminutová ztráta z první zkoušky, kdy dlouho oživoval elektroniku podvozku zapůjčeného od svého absentujícího týmového kolegy Wilkse. Na šestém „fleku“ se držel Tonda Hráček, sedmá pozice v té chvíli patřila tradičně rychlému Berndu Casierovi. Na poslední bodované příčce byl Toni Gardemeister pilotující klasické červené „Sůbo“. Po zdařilém úvodu klesl až na 9. místo dosavadní lídr šampionátu Bruno Thiry, kterého v jedné z erzet velmi zpomalily potíže se zaseknutým řemínkem. Technika potrápila také jeho krajana Freddyho Loixe. Tomu se od začátku velmi dařilo a v pořadí se pohyboval okolo 5. pozice, v posledním testu šotolinové části rally ho však značně zbrzdily potíže s elektronikou a následná nemalá ztráta ho srazila na konec první desítky průběžné výsledkové listiny. Tento dobře známý Belgičan byl nakonec rád, že mohl v soutěži vůbec pokračovat a to pouze díky obětavé pomoci šéfmechanika Pepy Sedláčka.

Po první etapě následovala plánovaná servisní přestávka určená na přesun celého konvoje soutěžících a taky tentokrát poměrně obsáhlého arsenálu všeho možného do areálu fotbalového hřiště, kde na posádky čekala asfaltová část. Na tu se řada jezdců velmi těšila, jelikož velmi pestré tratě zde byly pěkně připravené a vypadalo to na kvalitní svezení. To se ovšem pokusilo opět zhatit počasí. Ještě v průběhu pauzy několikrát zapršelo a povrch tratí byl pochopitelně mokrý. Naštěstí se ale dalo pokračovat. První asfaltový test patřil Tondovi Hráčkovi, který se tak posunul o jednu příčku vpřed. Svou šanci na asfaltu vycítil Pavel Sibera, jenž se zde chtěl pokusit eliminovat náskok vedoucího Davida Homolky. Ten měl totiž obavy, zda s volnoběžným diferenciálem nebude moc ztrácet a dokáže hlídat vybudovaný náskok. „Siberíňu“ však svoji dravost hned od počátku přehnal, dopustil se několika chyb, a tak se na prvních dvou místech celkového pořadí nic nezměnilo. Na třetí příčku se dokázal posunout Toshihiro Arai na úkor Francoise Duvala, jež klesl na bramborovou pozici. Před startem následné rychlostky znovu neúřadoval nikdo jiný, než prudký déšť. Tato zkouška tedy nemohla ani odstartovat, nakonec se ale po krátké přestávce mohlo v soutěži pokračovat. V tyto okamžiky se naplno projevila předsezónní úprava softwaru zpracovávajícího výsledky v notebooku, když startovní časy do některých RZ byly operativně změněny. Naštěstí tím ani nedošlo k výraznému narušení celkového časového harmonogramu, navíc bylo pozitivní, že se nakonec mohly odjet všechny rychlostní zkoušky. Tu druhou asfaltovou, která stejně jako ostatní, nepostrádala šotolinkovou vsuvku, vyhrál Sibera, Homolkův náskok se mu ovšem podařilo snížit jen o pár sekund. David navíc na dalším úseku zatáhl a podařilo se mu připsat si na konto nejlepší čas. Sibera, kterému tradičně četl noty Karel Jirátko, po další jízdě plné „divočení“ přišel i o druhou příčku, když ho o fous přeskočil Japonec Arai. Před závěrečnou erzetou byla posádka Homolka-Čápová v čele již o více, než půl minuty a přesto, že ta poslední vložka byla hodně dlouhá, muselo by se stát něco nečekaného, aby „Homik“ o svůj luxusní náskok přišel. Nic takového se neudálo a David Homolka tak v cíli oslavil své první vítězství v soutěži Intercupu. V loňském ročníku se v našem šampionátu už sice párkrát objevil, ale neřadil se mezi favority. Letos jezdecky velmi vyrostl, což jde vidět i v Brně, kde se do špičky už zařadil. Proto pro zasvěcené není možná jeho výsledek zas tak velkým překvapením, spíš je to fakt, s jakým náskokem dokázal na této nepříliš dlouhé soutěži zvítězit. Řada jeho pronásledovatelů sice měla potíže, nebo větší jezdecké chyby, naproti tomu David zvládl vše bezchybně, a to je taky někdy klíčem k úspěchu. Na dalších příčkách byly v závěru menší rozdíly a o konečné pořadí se bojovalo až do konce. Na druhé místo se ve finiši dokázal vrátit Pavel Sibera a po třetí za sebou si připsal body za stříbro. To mu teď dává ještě šanci na obhajobu mistrovského titulu. Bronzový na Jumpu skončil Toshi Arai a vrátil se do čela průběžné klasifikace mistrovství. „Bramborový flek“ zde vybojoval vítěz poslední erzety „Tony“ Hráček. Skvělý výkon předvedl pátý Bruno Thiry, škoda jen jeho problémů a ztráty ze šotoliny. Taktéž výborný zde byl i šestý Gil Panizzi, i on mohl litovat ztráty kvůli technickým obtížím z úvodu rally. Asfaltová část se vůbec nepovedla Belgičanu Duvalovi, který z výborně rozjetého závodu nakonec vytěžil jen sedmé místo. Na poslední bodované pozici byl v cíli klasifikován „Frantův“ spolubojovník z Kronosu Toni „Garde“. Po vydařeném závěru dojel na 9. místě „Fast Freddy“ Loix, nebýt jeho nemalých problémů s technikou, byl by zcela jistě na bodech, ovšem to je „kdyby“… Do první desítky se vešel „domácí“ Ralph Kosmides, který se svým zbrusu novým Subaru zanechal asi nejlepší dojem z letošní sezóny. Jedenáctá příčka patří vítězi juniorské kategorie Casierovi, který trochu pokazil asfaltovou část soutěže. Na 12. pozici závod dokončil člen týmu Grifone Nicolas Vouilloz, který jel tentokrát velmi slušně. Zatím životního umístění se dočkal třináctý Ladin, za ním byl v pořadí druhý z juniorů Marco Cavigioli testující nový a zatím syrový podvozek. V nejlepší patnáctce se premiérově umístil Gerd se svým Quattrem, což bylo pro mnohé poměrně velké překvapení. Hned za ním dojel třetí nejrychlejší junior Patrik Sandell. V hodnocení Team’s Trophy se z prvenství radoval Red Bull, značky opanovalo jako vždycky Subaru.

6. Jump Rally byla velmi hektickým závodem, na čemž má lví podíl nepřízeň počasí. Ale i přes tyto všemožné peripetie s tím spojené se celá soutěž organizačně zvládla. A to hlavně díky obětavé pomoci prakticky všech účastníků, což dokumentují slova hlavního pořadatele Pepy Jandouše: „Chtěl bych poděkovat všem účastníkům, že i přes nepřízeň počasí dopomohli svojí aktivitou ke zdárnému průběhu celé rally. Je vidět, že když se chce, tak to jde. A výsledek se dostaví. Ukázalo se, že jsme stále nějaká dobrá parta dobrých lidí a jde nám o stejný záměr. Takže tímto všem, jenž pomáhali, velký dík!!!“ 
Atmosféra byla, i přes ty potíže s počasím, určitě výborná a v průběhu druhé etapy na hřišti se jistě pobavili i nezasvěcení přihlížející, k čemuž přispěly i komentované průjezdy některých jezdců v průběh jezdci chválené závěrečné zkoušky. Takže i přes všechny komplikace si každý domů odvážel mnoho zajímavých zážitků. Teď už jsou na programu poslední tři soutěže Intercupu, tou následující bude nejvzdálenější a zároveň nejmladší Slovácká Rally v Hodoníně. Nezbývá, než se modlit, ať zase nezmoknem!  

 
Ohlasy některých posádek a týmových manažerů:


David Homolka za posádku Homolka-Čápová (1.):
„Na tuto soutěž jsem si nedělal příliš veliké ambice a vážně den předem zvažoval start z důvodu nepříznivého počasí. Minulý rok jsem skončil na Jump Rally na 29.místě a nakonec v té letošní nepočítal ani s bodovanými příčkami. Po první rychlostní zkoušce bylo znát, že u naší posádky došlo k nějakému tomu zlepšení. Mimo jiné na tom má zásluhu i nedávné předělání podvozku TB-02 na TB-02 EVO 3, díky čemuž byl odlehčen o cca 250 gramů, přední náprava byla vybavena volnoběžkou a pořízené bylo i nové rádio. V samotném začátku soutěže se rychlostní zkoušky jely na technických šotolinových tratích různého povrchu a byly okořeněny nežádoucími dešťovými přeháňkami, které ve druhé rychlostní zkoušce závod na okamžik přerušily. Obrovskou výhodou pro všechny zúčastněné posádky byla přítomnost kompresoru, o který se postaral pořadatel závodu; díky tomu se snadno a rychle mohly vozy očistit a nachystat na další RZ. Na těchto tratích jsem nevěřícně hleděl na své časy a nemohl uvěřit, že jsem se dostával před taková jména, jako Arai, Panizzi, Sibera, Hráček, Duval, Thiry a další. Problémy však nastaly ve druhé části dne na rychlostních zkouškách jedoucích se na asfaltových tratích. Poměrně rychlé pasáže zakončeny zatáčkami, kdy jsem díky volnoběžce nemohl jít ihned na brzdy, mi dávaly hodně zabrat a mojí nervozitou docházelo k častým a zbytečným chybám. V poslední rychlostní zkoušce jsem zvolil jízdu na jistotu; zbytečně neriskovat a hlavně dojet a udržet si dostatečný časový náskok. Bylo pro mě neuvěřitelné stát na stupni vítězů s putovním pohárem v ruce! Pořádně jsem si tuto skutečnost začal uvědomovat až druhý den, kdy jsem dával do pračky oblečení zlité od sprchy šampaňského, o kterou se postarali Arai a Sibera.“

Sibera-Jirátko (2.):
„Tento rok se pro nás konečně Jump vyvinul pozitivně. Jen škoda počasí, které opět soutěž poznamenalo. Asi si na to tento rok budeme muset zvyknout. Jinak traťově velmi dobré. Letos jsme kupodivu ani moc neztráceli na šotolinových RZ. Zato na asfaltu to nebylo to pravé ořechové. Neměli jsme optimálně obuto a hodně nám to klouzalo, takže jsme se museli přizpůsobit, což nám chvíli trvalo. Pavel tvrdošíjně létal dveřma napřed, ale naštěstí se umravnil. Poslední rozhodující RZ jsme zajeli prakticky podle představ. Na „Homika“ jsme neměli, takže druhé místo po úžasném souboji s Araiem bereme všema deseti.“

Arai-MacNeall (3.):
„Jump Rally pro nás byla velkou neznámou. V předchozích sezónách jsme zde měli technické problémy se zasekáváním kamínků, a tak jsme pro letošní klání udělali potřebná opatření k tomu, aby se to nestalo znova. Ovšem otestované jsme to neměli, tudíž jsme čekali, jak to dopadne. Menší účast soutěžících byla vykompenzována jejích kvalitou, takže dá se říct, že špička zde nechyběla a bylo o co soupeřit. První etapa se nám v rámci možností docela povedla, s technikou problémy nebyly, ale pořád jsme jeli nějak pomalu, prozatímní 4.místo se nám moc nelíbilo. Náš cíl do asfaltové etapy tedy byl dostat se před třetího Duvala, který měl před námi zanedbatelný náskok. O Siberovi, jenž byl v té chvíli druhý, jsme zatím nepřemýšleli, protože byl před námi slušně vepředu. Duvala se nám tedy podařilo předjet hned v první asfaltové erzetě a dále jsme chtěli jet stejným tempem. Z ničeho nic jsme byli už na dostřel Siberovi a vše se mělo rozhodnout v poslední RZ. Ta se nám podařila zajet poměrně slušně, ale Siberovi ještě líp, takže jsme se museli spokojit s 3.místem. Ale i to je dobré umístění. Pochvalu musíme poslat i do Brna, „Homik“ jel opravdu výborně. Suma sumárum, do konce sezóny zbývají už jen tři závody a opravdu bude o co bojovat, protože bodové rozdíly jsou velmi malé.“

Hráček-Hráček (4.):
„Jump byl prostě super. Tratě i catering. Jen jsme se po rozhovoru s Panizzim zamysleli nad tím, proč se vlastně Jump jmenuje Jump?“

Bruno Thiry za posádku Thiry-Prévot (5.):
„Tratě na zahradě jsou rok od roku lepší. Je vidět, že tomuto závodu Pepa Jandouš obětuje hodně volného času. Zvládl to, i když mu počasí nepřálo. Řekl bych ale, že výborně okořenilo tento závod. Chtěl bych poděkovat pořadateli za pěknou soutěž. Na zahradě to pro nás dopadlo hodně špatně. Počasí zrušilo pasáž, kde se dalo s Xrayem něco nahnat a navíc nás potkaly technické problémy s prasklým řemínkem. Zato na asfaltu to byla jiná písnička. Panizziho navrhuju na cenu fair play. Na poslední RZ jsem se totálně ztratil. Pět vteřin jsem tam bloudil a vůbec nevěděl kde dál pokračovat. Panizzi, který byl v té chvíli o čtyři vteřiny zpět, neváhal, okamžitě reagoval a navedl mě zpět do závodu. Gillesi dík, tak se chová opravdový závodník.“

Duval-Pivato (7.):
„V první řadě musíme pochválit pořadatele, který i přes problémy s počasím zvládl pořadatelství s bravurou a nachystal velmi pěknou soutěž. Co se týká našeho výkonu, není velice co komentovat. Letos jsme toho moc nenajezdili, a to se projevuje tím, že vršíme jednu chybu za druhou. Takže jsme rádi, že jsme urvali alespoň dva body do celkového hodnocení a nějaké bodíky pro tým."

Loix-Smeets (9.):
„Naprosto brutální rally, aspoň tedy pro nás. Totok jsme nečekali. Byli jsme dobře připraveni a hned od začátku se nám dařilo nad očekávání. Jeli jsme „kamínky nekamínky“ a dařilo se, ještě po čtvrté erzetě jsme byli celkově pátí, což bylo v dané konkurenci naprosto super. Bohužel nás z boje vyřadila technika. Dlouho jsme řešili problémy s motorem, když se následně ukázalo, že bude asi potíž v elektronice. Díky těmto zmíněným problémům jsme ztratili cca 40 sekund, které nám potom samozřejmě chyběly. Na druhou stranu, jsme díky obětavé pomoci Pepy Sedláčka a kolegy Casiera, mohli soutěž dokončit a svezli jsme se tím pádem i na velice pěkné asfaltové části rally. Tímto jim děkujeme! Nakonec nám to na vytoužené body nevyšlo, ale přes všechny ty různé peripetie, které jsme prakticky po celou soutěž prožívali, není 9.místo špatné.“

Kosmides-Noyes (10.):
Ralph Kosmides: „Na mokrou variantu šotolinové části jsme nebyli připraveni. Špatná volba pneumatik zapříčinila nedotáčivost v úzkých zatáčkách, a tak ztráta nabraná na první etapě se poté těžce doháněla. Překvapením pro mne, i přes vždy jednu vekou chybu na každé RZ, byly časy na asfaltu. Je vidět, že naši inženýři na autě makali. Za to jim patří dík. Po testech s novým Subaru se těším na asfaltovou rally v Hodoníně, kde doufám, že přestanu dělat chyby při řízení a mělo by se to projevit zlepšenými časy tak kolem bodovaných míst. Auto má dobrý potenciál.“
Joe Noyes: „K tratím nic říkat nebudu. Byla to naše domovská soutěž a parafrázoval bych jeden citát:" Kdo si neumí postavit, ten si ji nezaslouží". Špatná volba pneumatik na šotolině rozhodla, že i na nejslaběji obsazené soutěži jsme nebodovali. Letos jsou nám body zatím zapovězeny.“

Bernd Casier za posádku Casier-Miclotte (11.):
„Z rána se mi dařilo držet bodovaných příček, což jsem byl velice šťastný. Náš Golfík šlapal na nezpevněném povrchu výborně. První etapu jsme zakončili na 7.příčce a věřili jsme, že to na asfaltu půjde ještě líp. Bohužel po té tříhodinové pauze se na mě projevila únava a do toho mě začalo bolet v krku. To byly jedny z příčin, že jsem na asfaltu nezajel, to co jsem chtěl a propadli jsme se na 11.místo. Nicméně pochvala patří jak mechanikům, tak pořadateli za pevné nervy s počasím a za krásně připravené rychlostky.“

Vouilloz-Klinger (12.):
„Start do rally se nám vůbec nepovedl, hned po startu první RZ jsme chytli penalizaci. Neoblíbené kamínky se díky dešti v jely pořád, tak jsme se snažili nedělat chyby a neztratit moc času, to se nám nepovedlo a ztráta na body byla veliká. Druhá polovina rally na asfaltu, to byl pravý opak. Zajížděli jsme časy v první desítce a díky chybám konkurence jsme se přiblížili na velmi malý rozdíl k 10.místu. Na poslední erzetě jsme se pokusili zaútočit, ale nepovedlo se to. Po odpolední sekci cítíme, že další rally na asfaltu by nemusely vypadat vůbec špatně. Konečné 12.místo je super, pomohli jsme po delší době týmu. Pořadatel operativně řešil aprílové přeháňky a je dobře, že se rally dokázala odjet i přes nepřízeň počasí.“

Cavigioli-Cantoni (14.):
„S výsledkem jsme tentokrát spokojeni, nové auto se osvědčilo, ale ještě je potřeba ho vyladit. Auto jsme dokončili v pátek večer před soutěží, takže jsme neměli čas ho otestovat. To se projevilo na „kamínkových“ erzetách, při kterých se nám ty kamínky dostávaly do zadních náprav. Ale i tak jsme společně s mechaniky udělali práci, kterou jsme dělali u minulých aut cca 14 dní, za 4 dny - za to jim patří velký dík. Co se týče závodu - pan pořadatel by mohl příště objednat lepší počasí...“

Grzyb-Mazur (19.):
„Rally se nám moc líbila. Na šotolině jsme se dokázali probojovat na 3.místo mezi juniory, ale věřili jsme, že jezdci jako Cavigioli, Robert a Sordó to naženou, tudíž jsme si z toho nedělali velké iluze. Moc krásně jsme si zajezdili a děkujeme pořadateli za krásně připravenou rally.“

Team manager za Grifone "Fabrizio Tabaton":
„Bodově soutěž pro nás nedopadla moc dobře, ale je pozitivní Vouillozovo zlepšení. Zajížděl časy v top 10 a jednou měl vynikající pátý čas. Takže zatím překvapivě držíme zkušenější Kronos na bramborách v celkovém pořadí.“

Team manager za Top Run "Isidoor Smets":
„Všechny silné konkurenční týmy přijeli na soutěž oslabené o nějaké ty jezdce, jediní my jsme byli kompletní. Tím pádem jsme pomýšleli na přední příčky v Team’s Trophy. Zpočátku to vypadalo velmi slibně, když Loix i Casier se na šotolinové části závodu pohybovali na bodovaných místech. Marco Cavigioli nasadil nový neotestovaný podvozek, přesto i on na tom nebyl špatně. V druhé etapě na asfaltech to ovšem bylo o poznání horší, když Loix měl velké technické problémy a Casierovi se vůbec nedařilo. Všechny tři naše posádky sice dojeli v nejlepší patnáctce, ale ve vyrovnané konkurenci týmů jsme nakonec obsadili až 7.místo, což je mírným zklamáním. V tabulce celkové klasifikace nám týmy před námi bodově ujíždí, takže už si nějaké přehnané ambice na vylepšení našeho průběžného pátého místa neděláme. Teď se již začínáme soustředit na příští sezónu a na formování jezdeckého složení pro následující rok.“  

/ Loa /