"CATERPILLÁRNÍ MONTE CARLO"
Třetí sezónu Next RC Rally
Championship zahájila, jako
vždycky, Caterpillar Rally v nadzemních garážích u
21. budovy Zlínského Kraje. Soutěž
se uskutečnila v neděli 14. dubna, kdy počasí ještě
nebylo zas tak jarní, jako
vloni, po chladném ránu se však odpolední
teploty zpříjemnili. Na startu se po
několika odhlášenkách sešlo celkem 55
posádek, pro něž bylo připraveno 7
měřených úseků na tratích, které byly
řešeny v podobném duchu jako před rokem. Caterpillar
vstoupil při svém 18. ročníku do tzv. plnoletosti a
pomyslná oslava tohoto
milníku byla více než povedená. No a
především se děly věci! Zdejší povrch je,
jak známo, vždy kluzký a v rámci
jednotlivých rychlostních zkoušek se často
mění různé druhy betonu s absolutně rozličnou
přilnavostí. To však pro zkušené
soutěžící neznamenalo nic zásadního, vždyť
to tady každý již dost dobře zná.
Jenže ve čtvrtém patře, kde se odehrává
zásadní část závodu, byl nedávno
implementován nový povrch. Na první pohled vypadal
zcela stejně jako býval a
jaký je i o patro níže, kde se konal shakedown. Ten tak
ani jezdcům neodkryl
žádnou záludnost. Ta přišla až po samotném
startu úvodní erzety.
Jako první vyrážel na trať
obhájce loňského prvenství Kajetan
Kajetanowicz a při pohledu na to, jak jeho Fiesta R5 od první
zatáčky extrémně
klouže, všem přihlížejícím lezly "kukadla"
z důlků. No a stejnou
klouzanici předváděli i další
startující, kteří se potýkali s
udržitelností
svých vozů na trati. Bylo jasné, že nový podklad
je poněkud jiný, než všichni
předpokládali. S napětím se čekalo na první
historiky, kteří mají od letoška
nové předepsané pneu Kobra Blok Stock. A ejhle, ono jim
to fungovalo dost
dobře. Dokonce tak dobře, že nejlepší z nich - Michal
Holínek - si připsal
nejrychlejší čas v RZ absolutně! Nebyl však
jediný, komu tato situace
vyhovovala, celkově třetí byl totiž další z
Historic Trophy Gibo Fagaso a těch
historiků se nakonec do první desítky vešlo
šest. Při pohledu na výsledkový
monitor po RZ 1 nikdo nic nechápal - vypadané oči na jeho
obrazovce a popadané
brady u něj na zemi by se daly zametat. Výsledky ovlivnilo taky
to, že ti
později startující měli čas zkusit přezout,
zdárným příkladem toho je sedmý
dosažený čas populární mystické postavy
"Letce" Solberga.
Po dojezdu
elitních a postupně i dalších jezdců se v
normálně poklidné servisní zóně
rozpoutalo doslova peklo. Šroubováky a klíče na
kola v rychlých otáčkách jenom
"hrčely" a matice od kol lítaly vzduchem, když všichni
začali řešit a
zkoušet nejrůznější pneumatiky, takový
mumraj v servisu jsme snad na žádných
závodech ještě nikdy nezažili. No a nalézt to
správné obutí se mnoha posádkám
hned tak nedařilo. Kdo by to byl řekl, že "pinovky" tady nebudou
fungovat. Některým se experimentování vcelku
zadařilo hned na další zkoušce. Tu
již vyhrál favorizovaný "Kajto", jenž jako jeden z
mála na začátku
zas tak moc neztratil. Polský fenomén šel ihned do
čela. Zajímavostí byl druhý
nejlepší čas Dana Nedbala, který za Kajetanem
zaostal o 13 sekund. Po RZ 2 byly
stále na "bedně" dva historici - Míša "Holas" a
nestárnoucí
Matador pan "anténka" Fagaso. Pneumatiková loterie
pokračovala i na
dalších rychlostních zkouškách, když
hodně jezdců a mechaniků vymýšlelo různé
roztodivné varianty a kombinace. Přesto, že se již ve
třetím rychlostním testu
začali konečně více prosazovat papíroví
favorité, výsledkový kolotoč nebral
konce. Ke změně však nedocházelo na první
příčce, tu již měl pevně ve svých
rukou Kajetanowicz dále vítězící v
erzetách. Po čtvrté nejdelší
zkoušce, která
soutěž pomyslně přepůlila, vedl už o 46 sekund před velice dravě
jedoucím
Tomášem Bílkem jun., na třetí místo
se překvapivě probojoval německý Princ
Albert von Thurn und Taxis s Xsarou. Pořadí na prvních
třech pozicích zůstávalo
zachováno ještě po šesté, a tudíž
předposlední vložce, zezadu se však rychle
přibližovali Jugoslávec Küzmič a Šimon Večerka, jisté ambice na stupně vítězů si pak
dělalo ještě pár dalších.
Historici už tak nezářili a pomalinku se posouvali
dozadu, neboť se většině "nehistorickým" jezdcům už podařilo
pneumatiky tak nějak vychytat. Z toho se pak zrodili velmi zajímavé souboje
přetrvávající až do konce rally. Vítězství si už nikým nenechal sebrat
bezprecedentní "Kajto", který od druhé erzety zcela dominoval
a vlastně jako jediný tu anabázi s pneu bez větších problémů ustál. O jeho
suverenitě svědčí i neskutečný náskok 1:15 min na druhého v pořadí. Tím se stal
Tomáš Bílek jun., jenž se svým Yarisem předváděl neskutečně agresivní
"palbu", která ho dovedla k tomuto perfektnímu umístění. Tom si ještě
k tomu připsal asi málo očekávané prvenství v Junior Trophy. Bouře
na závěr přišla v těsném boji o bronz. Pro
životní výsledek si jel von Thurn
und Taxis, jenž ovšem trochu neustál poslední RZ a
po dramatické koncovce se na
třetí "flek" dostal jeho týmový kolega Brane
Küzmič se štěstí
přinášející "dvěstěosmou" T16.
Balkánec pak v cíli neskrýval radostné
emoce, vždyť zisk priority na skoro dva roky se nestává
na každém závodě, navíc
v takové "nadupané" konkurenci. Čtvrtou příčku v
závěru vyválčil
druhý nejrychlejší juniorský dravec
Šimon Večerka, který stejně jako vítěz,
pilotoval výborně naladěný Ford Fiesta R5 stáje
Vest. Posmutnělý Taxis si
nakonec domů odvážel "až" páté místo, ale i
tak se jedná o jeho dosud
nejlepší výsledek kariéry a tento
mladý kníže se dá označit jako Hvězda rally.
O šestý post se rovněž soupeřilo až do posledních
metrů, když jej pak obsadil zde
"mírně rozladěný" soutěživec Gil Panizzi, jenž za sebe
odsunul Dana
Nedbala. Mladík z týmu Furt Bokem! ale i tak zajel
fantastický závod a všem
jednoznačně ukázal, že je třeba s ním velmi vážně
počítat. Místo osmé si
vydobyl Estonec Ott Tänak, který, stejně jako
všichni "RedBulláci",
neskrýval lehké zklamání. Na devátou
pozici klesl po poslední erzetě naopak
úsměvem zářící vítěz historiků
Michal Holínek, do bodované desítky se po
úvodní
ztrátě nakonec prosadil Filip Kopecký s novým
Fordem Monster Energy Teamu. Na
body pak jen těsně nedosáhla rychlá juniorská
"ďáblice" Molly Taylor,
za níž do cíle dojel stříbrný z řad
historických vozidel Španěl Fagaso, jenž
svým výkonem předčil veškerá
očekávání. Dokonce porazil i
třináctého
Giandomenica Bassa, kterému se nedařilo najít recept na
zdejší klouzání. Jen o
vteřinku za bývalým šampiónem pak skončil
vítězný muž kategorie F2 Jožka Sivík,
do top 15 se vešel ještě Ital Rossi, jehož o
lepší výsledek připravily potíže s
technikou. Nebyl však jediný, z čelních aspirantů
na body potrápily technické
problémy například také Chrise Ingrama.
Nejlépe hodnoceným týmem se stal Vest
Rally Team, a to i přes to, že jim tentokráte chyběl na startu
úřadující mistr
Sepp Wiegand. Senzační druhé místo v Team Trophy
vyválčili bojovníci z Doktor
Racing, bronz si připisují obhajovatelé titulu Red Bull.
18. Caterpillar Rally letos nabídla hodně dramatické
chvilky a bylo to "Monte" jak se patří s proměnlivými a naprosto
nečekanými výsledky. A uvidíme, co nás čeká za rok.... Tuto nelehkou soutěž
zvládli i přes pár "přídělů" dokončit všichni zúčastnění.
Junior
Trophy
Do ostře sledované Junior Trophy odstartovalo celkem
22 soutěžících do 15. let. Tak nějak předpokládaným vítězem byl, je a zřejmě bude
Šimon Večerka, ten se ale musel tentokrát sklonit před Tomem
Bílkem jun.,
jenž do toho teda pořádně "šlápl". Vyhrál
tedy stále progresivnější Tomáš
před Šimonem a dá se
očekávat jejich velký souboj i v dalších
závodech. Oba
se dle očekávání bijí rovněž v
absolutním pořadí a řádně školí ty
starší
závodníky. Totéž platí i o "Taylorce",
která této dvojici však trošku
nestíhala, třetí místečko v juniorech si ale
neohroženě vyjela. Sezóna je ještě
dlouhá a vypadá to, že by to mohlo být v Junior
Trophy docela zajímavé. A to
nejen mezi touto momentálně nejrychlejší
trojicí. Na dalších příčkách to po
celou soutěž taky docela vřelo. O tu čtvrtou si to rozdali
všichni tři zástupci
týmu Belga Juniors, kteří se mezi sebou "ochotně a
kolegiálně" prostřídávali.
Nakonec se po čtvrté erzetě na "bramboráku" usadil
ruský dravec Alex
Lukyanuk a tuto pozici zvládl těsně uhájit až do cíle. Pátým juniorem se pak
stal Emil Bergkvist, jemuž se povedlo v závěrečné vložce přeskočit
italského "drtiče" Pedra. Tohle byly od všech tří borců opravdu pěkné
souboje s patřičným nábojem. Sedmým juniorem byl akčně jedoucí Pája Maštalíř,
za nímž dojel vždy zapálený týmový spolubojovník z Red Bull Junior Esapekka Lappi. Na deváté místo se mezi
"ogárky" vklínila Angličanka Munnings, poslední volný bod si
vybojoval Venca Kopáček. Ten, stejně jako Lappi, už nespadá letos do
"Akademky".
Všichni junioři i juniorky opět ukázali, že jsou tady
potenciály a mladé naděje, ovšem to co předvedli tři účastníci nově pojmenované
Next Academy, v níž závodí kluci do 8. roků, to bylo fantastické. Dvě zkoušky před
koncem se do čela této "neofiko" klasifikace posunul Erik
Ticháček, přesto, že dlouho vedl o "fous" starší Hayden Paddon. Mladičký
Eriček se s tím nepáral a novozélandského "Rudoříjňáka" dokázal
regulérně porazit. To bylo jedno z překvapení letošního ročníku. Bronz
vybojoval "naspeedovaný" Ir Josh Moffett, který sklízel pro svůj
jedinečný zápal obrovské ovace u přihlížejících fandů.
Historic
Trophy
Jak již bylo zmíněno, historici jedou od
letoška na
gumách Kobra Blok Stock, které nahradily
populární avšak už nedostupné
"Sedanky". Desítka zástupců této kategorie
krásných speciálů se tak na
Caterpillaru řadila v absolutním pořadí
spíše mezi outsidery. Ale díky
pneumatikovým peripetiím ostatních
soutěžících bylo vše jinak. Čelo celkové
výsledkové listiny okupoval po první RZ Ford
Escort RS Cosworth Míši Holínka a
za "Kajtem", jedoucím samozřejmě bez předepsaných pneu,
hned následovali
další dva historici - Fagaso a Bengué. To bylo
naprosto fantastické a
neočekávatelné. Postupně se však situace dostala
do jakéhosi
"normálu" a k dalším těmto senzacím už
nedocházelo, přesto byli
zástupci Historic Trophy na nových gumách
jistým "překvápkem"
soutěže. Pro vítězství si jel od začátku
spolehlivě Michal Holínek, který
nenašel z řad "Háček" žádného přemožitele
ani v jedné z rychlostních
zkoušek. Po celou dobu se na druhé příčce držel
nestárnoucí a fenomenálně
jedoucí Gialberto Fagaso s Deltou
"Marlboro-Totip-TA02-Anténa-40,735MHz",
který tedy své úspěšné
účinkování v tomto závodě zakončil na
stříbrném postu,
navíc s velkým náskokem na ostatní soupeře.
Třetí místo po většinu soutěže
držel dvojnásobný mistr Alex Bengué, ovšem
po předposlední erzetě se před "Čamlíkovskou"
Toyotu dostal Ital Volta s "Fordíkem" Escort RS 1800
slavící tak v
cíli bronz, což bylo pro těsně poraženého Francouze
Benguého určité zklamání.
Pátá
pozice patřila nenápadně, ale zároveň rychle
jedoucímu Stéphane Sarrazinovi,
jenž řídil Škodu 130 LR Barum Teamu, nedaleko za
ním pak skončil rovněž "na
pohodu nenápadný" Pavel Fajgar s Lancií.
Sedmá příčka připadla na
trápícího se Vencu Blahnu, jeden z adeptů na
přední umístění neměl na tento
styl povrchu moc dobře nastavenou svoji "Stotřicítku" a musel se
tak
sklonit před jinými, chvíle
úřadujícího mistra dvoukolek však zcela
určitě v
této sezóně ještě přijdou. Osmý dojel
stále výraznější Martin Hubáček s
hezkou
novou Celicou GT-Four ST205, neméně zajímavý vůz
Opel Manta 400 pak řídil
devátý Manfred "Österreichisch durchgreifend
Geschäftsführer" Stohl.
Na bodík dosáhl taky distingovaný anglický
závodník Malcolm Wilson s BMW M3.
F2
Trophy
Ve dvoukolkách to před sezónou vypadalo na vyšší
účast, než jen na čtveřici borců, která se na Caterpillaru sešla. Loňský
šampión Blahna přešel k historikům, Arazim se dal na "větší a dražší"
závodění, a tak je to letos docela otevřené. Nejvíce byl favorizován Pepa
"Baňa" Sivík, ale našel dost významného oponenta. Tím byl po delší
pauze jedoucí Polák Ogryzek, který však totálně "prokaučoval" první
erzetu, na níž použil zadní náhon. Po rychlé předělávce na "předek"
vyhrál se svou Hondou všechny zbývající rychlostní zkoušky a Sivíkovu
modrožlutou "Feldu" docela drtil. Snaživý Jožka Sivíků to ale nakonec
udržel a zvítězil s náskokem 11 sekund před nečekaně rychlým Slawomirem
Ogryzkem. Na dalších místech již byly větší časové rozdíly. Bronzovou pozici si
domů odvážel ruský divočák Viacheslav Chulykanov s Peugeotem, do cíle dovedl
své "zebrované" Porsche 911 GT3 i Belgičan Droogmans, který se ale u
tohoto speciálu musel spolehnout na ne zrovna ideální pohon zadní nápravy.
Lady
Trophy
Tato krásná kategorie vzkvétá a mezi Lady
je rok od roku
zajímavější podívaná. Předem jasnou
vítězkou byla opět multišampiónka Molly
Taylor, která má své soustředění
především v na čelo Junior Trophy a rovněž na
absolutní
pořadí, kde již dokázala nejeden úspěch.
Mladá Australanka tak dle očekávání se
svým Peugeotem 208 T16 mezi dívkami vyhrála. Na
dalších pozicích však není dopředu
nic jistého, což se potvrdilo i na letošním
Caterpillaru. Zpočátku se na druhém
"flíčku" zabydlela skvělá rychlice Emma Falcón,
ale dlouho na něm nevydržela.
Vzápětí se totiž na stříbrnou příčku
prodrala stále lepší britská bojovnice
Catie
Munnings s krásným novým VW Polo GTi R5. Ono těch
adeptek na stříbro bylo sice původně
více, ale avizovaná Louise Cook absentovala,
Španělka Falcón pak nestihla start
jedné RZ a přidělený čas ji vyřadil z bojů o "bednu",
Bulharce Stratievě
scházel na tom kluzkém trochu "grif" a často i
vhodné pneu, a tak se na
té druhé pozici udržela Munnings v pohodě až do
cíle. Je to jistě jeden z
nejlepších výkonů této reprezentantky Barum
Team Junior a zmíněné potíže
soupeřek výsledek Catie nijak nesnižují. Třetí
místo, ovšem s nečekaně velkou
ztrátou, se nakonec stalo kořistí slavné
"Jekatěrinky" Stratievy, když
se jí časem podařilo vypůjčit lepší obutí
pro svou rodinnou PMJ "Fábinku"
S2000. Jako čtvrtá byla v cíli německá
"poníkářka" Johanna Steer, jíž
se závod vcelku podařil a hlavně si v této nelehké
konkurenci připsala zajímavý
počet bodů do tabulky. A v té je zatím před jednou z
favoritek "Emmčou"
Falcón, jenž doplatila na už zmiňovanou penalizaci a skončila na
pozici páté. Za
ní pak soutěž úspěšně zvládla stále
velice mladičká Karolínka Kalíková pod
vedením
svého obětavého tatíka. A určité,
tentokrát pravověrné "nádražácké"
vedení měly i další dvě holky,
startující na velké soutěži poprvé. Obě
rodinné Švédky
se pod silnou manažerskou rukou Viking Speed Racingu utkaly o sedmou
příčku v
Lady Trophy, jíž po velkém boji obsadila ta
mladší z nich, nadějná Charlotta Henningson,
na úkor zapálené "Perkele" maminky Idy Törnhult.
Zajímavosti:
- Michal Holínek vyhrál rychlostní zkoušku podruhé v
kariéře s historickým vozem (poprvé na Viking Rally 2015 s Lancií)
- soutěže se zúčastnilo celkem 15 značek, nejpočetněji byl
zastoupen vítězný Ford (14 vozů), který
byl nejrychlejší ve všech RZ
- ve všech 18. ročnících Caterpillar Rally startoval jen
soutěžící Radek Hobza
- Caterpillar Rally se v této lokalitě jela po
dvanácté
|
|
Hlavní pořadatel soutěže (Petr Matulík):
"Výborná a povedená rally. A to hlavně z důvodu
nového neznámého povrchu,
jehož klouzavost nečekal ani nejvyšší
optický betonářský analytik. Bylo vidět,
že na toto nebyl nikdo z jezdců připraven a že tak nikdo na
novém
"garážním podloží" netestoval. Což je
paráda, protože jde znát, že v
našem šampionátu jsou všichni včetně
aktivně závodících pořadatelů fair-play.
Bylo to pravé Monte, jako za starých dobrých
rallyových časů a nepostrádalo to
akci ani zábavu! Z mého pohledu se jel jedinečný
závod a jako pořadatel jsem
nadšen! Snad si všichni soutěžící
přišli na své a doufám, že se bavili a svezli
se. Mé poděkování míří samozřejmě na
naší "fachčenko" organizační
partu a vypíchnout musím Ondru Dočkala, díky jehož
nekonečné snaživosti se
letošní ročník v této lokalitě uskutečnil,
protože s povolením od patřičných
úředníků nastávaly jisté problémy.
Děkuji rovněž všem, kteří ochotně pomáhali
při stavbě a uklízení tratí, našim
stálým partnerům za ceny - konkrétně
společnostem VEST a VITAR, Zlínskému Kraji za
poskytnutí prostor, dík i Mirdovi
za opět fantasticky zmáklé "časoměření",
pánovi
"Fuffarozza" za vedení shakedownu, Romanovi Kalíkovi za
tradiční
vyhlašovací aparát, a taky dvěma skvělým
"Barum Team Juniorkám" za
pomoc při předávání cen."
Kajetan
Kajetanowicz (Vít Kutal):
"Ráno na shakedownu to vypadalo jako klasický Caterpillar.
Ve spodním patře ty Schumachery docela fungovaly. Když jsem to ale zkusil
projet ve druhém patře, kde je nový povrch, jelo to jak na ledě. Neřešil jsem
to s domněním, že asi lepší pneumatiky stejně nebudou a že to bude klouzat
všem. Po první RZ se ukázalo, že to tak úplně není. Ovšem, že jsem si vzal s
sebou jediné pneumatiky, a to právě ty Schumachery, tak vypadalo, že na nich
budu muset i pokračovat. Naštěstí mi ale poskytl Staňa Dalajka už trochu jeté
ARP blocky, které byli ideální. Úzké pneumatiky už tam prostě nefungují. Od
druhé RZ už to bylo teda lepší. I tak to byl úplně odlišný závod než "Catr"
býval. V patře s tím novým povrchem se to skoro nedalo řídit. Někdy to drželo
míň a někdy víc, nedalo se to předpovídat. Myslím, že to každého dost
prověřilo. Díky pořadatelům a těším se na příští ročník."
Brane Küzmič
(Ondřej Dočkal):
"Úspěch de la GRANDE!!! Ale prvně bych rád poděkoval těm, kteří
pomohli. Holasovi za půjčení gum, které jsem jel v RZ 2. Janičce, že utíkala
domů a donesla všecky možné gumy. Mirdovi za bezchybnou časomíru, čímž mi
odboural spoustu starostí. Týmovému Ingramovi za pomoc s geometrií týden před
závodem. A nakonec Petrovi, který se příkladně celý den staral o soutěž. Co
napsat k závodu? No slušné Monte jak se patří. Takový šrumec po první RZ jsem v
servisu ještě neviděl. Všichni přezouvali, zkoušeli a špekulovali. Jde vidět v
čem je výhoda fair play = zákaz testování na tratích. Nikdo, ani my co jsme den
předem chystali tratě, jsme nemohli tušit, že nový povrch udělá takový guláš,
než se odjela první RZ. Spíš jsme se bavili, jestli bude naše posádka osmá
(tzn. do tipovačky), nebo hůř. Avšak praxe ukázala, jak jsme se všichni pletli.
Ale mělo to svůj vývoj. První RZ byla peklo pro všechny, jenom histerici žářili
blahem. Na druhé RZ jsem jel Kobra Stock od Holasa (tzn. historiky). Na třetí a
čtvrté (to už Janička dodala všecko co doma našla) jsem tam dal ARP Blocky a
pak nastoupily Sedanky. Na těch jsem začal zajíždět časy, které nás nakonec
dostaly na třetí místo. Chci ale vyjádřit velký smutek nad neúspěchem Taxise,
kterému se nepovedla poslední RZ a byla i slza. Věřím, že jeho čas přijde a i
on brzo ochutná "bednu". Více na stránkách Doktor Racingu."
Albert von Thurn
und Taxis (Patrik Šimeček):
"Na první závod v novém teamu jsem se hodně těšil. Stejně jako všichni
jsem netrefil na první RZ pneu a ztratil jsem dost času. Na druhou jsem dal
Sedany a během dalších dvou erzet jsem se dostal až na 3. Místo. Bohužel pro
mě, Doktor a Šimon začali pekelně zrychlovat a já sem nedokázal zlepšit jízdu a
nastavení, a tak jsem padl až v poslední RZ na páté místo. Za 6 bodů jsem rád,
Doktor jel bezvadně a škoda bráchy, který doplatil na přehnané úpravy auta.
Jinak závod bezvadný, tratě byly super klouzavé a díky perfektním pořadatelům
soutěž odsýpala. Už se těším na první závod v lese."
Michal Holínek
(Michal Holínek):
"Já vyhrál erzetu.... jak jinak začít tento komentář, než velmi pozitivně.
No myslím, že to co se dělo, se již nikdy opakovat nebude, bylo to super a
nejvíce mě pobavily ty ksichty u toho výsledkového monitoru. Díky za 5 minut
slávy. No a teď k ostatnímu. Jo, závod super, tratě taky, počasí lepší jak v
sobotu, co více si přát. Líp začít sezóna nešla. Samozřejmě musím pogratulovat
i Radkovi za krásné 2. místo a jsem moc rád i za Radka a jeho 3. místo."
Gibo Fagaso (Radek
Hobza):
"Tak to byl tedy
fičák! Především při pohledu na výsledky
úvodní rychlostní zkoušky a
následný šrumec v servisní zóně. To
jsem ještě ve své dlouholeté kariéře
nezažil. Nový povrch v zásadním středním
patře rozpoutal pneumatikový poker. Co
mělo držet to nedrželo a naopak, prostě pořádná loterie.
Naše historické gumy k
překvapení všech fungovali skvěle a my drželi po RZ 2
šokující 3. místo
absolutního pořadí. Následně jsme šli dle
očekávání z hrušky dolů, nicméně ve
skupině historiků jsme s přehledem získali stříbrnou
příčku a udrželi v šachu
šampióna Benguého i střelce Voltu a Blahnu, což si
nedovedu vysvětlit. Tratě
jako každý rok skvělé, krásně jsme se sklouzli a
ten výsledek je samozřejmě
snový."
Josef Sivík (Aleš
Ticháček):
"Děkuji za opět příjemně strávenou neděli.
Organizace klasicky bezchybná, tratě bavily, ceny super. Navíc startovní
listina dávala naději, že v rámci kategorie dvoukolek bude konkurence. Na
začátku závodu jsem zariskoval a nevsadil na piny. Risk nakonec vyšel a začal
jsem časem, se kterým byla spokojenost. S postupně osychající tratí mně ale
pneumatiky moc nefungovaly a v této gumové loterii jsem ztrácel. Na závěr jsem
na autě udělal pár změn, které byly ku prospěchu a nakonec se podařilo první
místo udržet. Takže s výsledkem je spokojenost. Největší radost mám ale z
juniora, kterému se dařilo a zajížděl super časy."
Valentino Rossi
(Tomáš Barták):
"Závod se mi líbil, byl hodně o volbě pneumatik a vyvážení auta. Už od
rána se mi celkem dařilo, byl jsem v první desítce, což mě celkem těšilo, že
auto jede dobře a už je to jenom v mých rukách. Až do předposlední RZ 6, kdy se
mi vepředu rozbila těhlice a tím pádem vypadla poloosa, s tím na tom kluzkém
povrchu nešlo jet. Přetáčelo se to a nemělo to žádný tah. Tím pádem jsem se
propadl na 15. místo a tím pro mě naděje skončila."
Slawomir Ogryzek
(Stanislav Dalajka):
"Po dlouhé době jsem se tak trochu náhodou dostal na závody, přípravy
nebyly nijak velkolepé... po půl roce jsem vzal auto do ruky, vyfoukal prach,
zarval diferák a jelo se. Účast v hlavní kategorii po tak dlouhé době
nepřicházela v úvahu, protože většina vyvíjela své auta přes zimu, nebo
minimálně jezdila, právě proto padla volba na pro mě dobře známou kategorii F2
Trophy. Při pohledu na stav mých kardanů a při přihlédnutí k mému podvozku jsem
se rozhodl jet zadokolu. Toto rozhodnutí zrovna na tomhle závodě nebylo šťastné
a vlastně nevím co jsem si myslel, bohužel shakedown na asfaltu a starém betonu
mi moc nepomohl, protože tam se zdálo vše v pohodě a auto slušně fungovalo. Po
první RZ, kdy jsem nebyl nucen udělat rychlejší krok, jsem přistoupil k
radikálnímu řešení a auto narychlo přeházel na předokolku, se kterou přece jen
mám něco najeto, i když s tímto podvozkem jsem ji zkoušel vůbec poprvé. Od
druhé RZ už mě závod velmi bavil a snažil jsem se stahovat 50s ztrátu na Aleše,
a i když jsem v ní spadl, hned jsem stáhl nějaké vteřinky. V dalších erzetách
se mi dařilo celkem slušně a padaly hezké časy i do celkového pořadí. Ztrátu z
první vložky jsem sice nakonec nedocvakl, ale i tak to musím hodnotit jen
pozitivně. Aleš mě trochu přemlouval k dalším závodům v kategorii, aby měl prý
s kým zápolit, tak uvidíme, jestli se objevím i na Podhoří. Děkuji pořadatelům
za krásné a plynulé závody, nemám co bych vytknul."
Alex Bengué (Roman
Kalík):
"Pořadateli poděkování za pěkné závody a připravené tratě. Soutěž jsem
si moc neužil, trápilo mě nezatáčející auto na novém povrchu. Ale po první RZ
být v celkovém pořadí na 4. Místě, to jsem vůbec nečekal. Michalovi gratulace k
výhře v kategorii. Už se těším na závody na šotolině a asfaltu."
Stéphane Sarrazin
(Petr Sekula):
"Caterpillar Rally
byla opět pěkně připravená soutěž. V kategorii H jsem se svojí Škodou 130
LR za podpory Barum Teamu vybojoval pěkné 5. místo. Povrch mě seděl a technika
vydržela bez problémů celý závod. Už se těším na další rally, kde snad už bude
tepleji."
Václav Blahna
(Pavel Ondrašík):
"Pneuloterijní Monte Carlo v garážích se nám
tentokráte moc nevydařilo. Před prvním závodem sezóny proběhly nějaké úpravy na
autě. Bohužel se ukázalo, že tyto změny vedly ke zhoršení chování auta na
uklouzaném povrchu, takže nebylo možné bojovat o slušný výsledek. Nakonec jsme
se protrápili k sedmému "fleku" v kategorii. Ale i tak jsme si závod
užili, tratě byly jako vždy super a bylo zábavné sledovat ten frmol v depu po
první erzetě a překvapení závodníků po dojetí historiků, kdy byl na prvním
místě Michal a na třetím nestárnoucí Fagaso! Ten mě v každé RZ skoro
dojel, naštěstí jsme ale měli za sebou jeho čističe tratí "Loánka",
který mě hnal dopředu a bezvadně jsme si u toho pokecali. Gratulace
klukům na "bedně" a hlavně Fagasovi, toto byl jeho
závod, jel famózně. Díky pořadatelům za skvěle
připravené tratě, byla to pěkně
strávená neděle. Uvidíme co
příští závod, změny na podvozku
necháme, snad se
auto bude na jiném povrchu chovat lépe a více
potrápíme kluky před námi."
Václav Kopáček
(Martin Ondrašík):
"Caterpillar mám
rád,
střídání povrchu se mi na tomto závodě moc
zamlouvá. Bohužel první erzety mi nefungovaly
pneumatiky a hrozně to klouzalo. Ale pak jsem dostal jiné a bylo
to o moc
lepší. Auto jelo perfektně a já se snažil
stáhnout ztrátu na závodníky přede
mnou. Nakonec z toho byl desátý "flek" a první
body mezi velkými
juniory. Takže super začátek sezóny. Díky
pořadatelům za pěkný závod, já si
jej, i přes tu zimu, moc užil."
Tomáš Bílek (Tomáš Bílek st.):
"Skvělý závod. V představě, že si pořádně zazávodím s "normálními"
pneumatikami jsem se přihlásil na 4WD kategorii. Po první RZ jsem litoval. Tak
klouzavé peklo jsem fakt nečekal, zlaté parkety. Během závodu mě trochu
potrápila elektronika, ale jen chvíli. Spíš jsem se trápil se střídáním
přilnavosti, respektive nepřilnavosti povrchu. Alespoň jsem vyzkoušel různá
nastavení a zajel další ostré časy. Nakonec jsou díky Tomovi i body do celkové
klasifikace týmů. Tratě byly hodně zajímavé a myslím, že velká klouzavost
povrchu udělala závod zajímavým. Díky patří pořadatelům za perfektní přípravu
závodu."
Martin Hubáček
(Martin Hubáček):
"Po zimní anabázi s předokolkou jsme se vrátili mezi
historiky a to s pořádným dělem, kterým byla Toyota Celica GT-Four. Předzávodní
velmi krátký test funkčnosti dopadl dobře a tak jsme vyrazili na Caterpillar.
Už od shakedownu bylo jasné, že nové nářadí je v kombinaci s pneu hodně divoká
bestia a bude potřeba si zvyknout na pohon 4x4. No, hodně to zkrátím a řeknu,
že jsme si na čtyřkolku vůbec nezvykli a celým závodem jsme se protrápili.
Nefungoval hlavně jezdec, kdy jsem nenašel vhodný rytmus na velmi kluzký
povrch. Z Caterpillaru si sice odvážíme pár bodů za osmé místo mezi
Historikama, ale při plné účasti borců, kteří tentokrát nestartovali (Loix,
Cibulka) by z toho nebylo nic. Jinak díky pořadatelům za přípravu tratě a na
viděnou na VIKING RALLY."
Ekaterina
Stratieva (Jana Fendrychová):
"Na závod jsem se i
přes
nepříznivou předpověď počasí moc těšila.
Náš týmový manažér nám udělal
na
podvozku pár změn a sliboval, že tentokráte budu valit
bulvy, jak to super
pojede. Bulvy jsem valila již na shakedownu. Auto po jeho
převratné konstrukční
změně, kdy fláknul cihlu železa na plato, vůbec
nezatáčelo. Snažili jsme toto
"závažíčko" před zahájením závodu
oddělat, ale Mamut, kterým je to
přichycený, drží fakt pekelně, takže s tím budu
bohužel jezdit do konce této
sezóny :) No nic, říkala jsem si, že to nějak doklepu.
První RZ - boj s autem a
menší ztráta na Míšu s
Eliškou. Na druhou RZ jsem dostala jiné gumy,
které "Blahnič"
vyhrabal z bedny a ejhle, jelo se lépe a byla jsem celkově
třetí. Trojka byla
to samé, ale po dojetí do cíle jsem viděla
smutného Kopáčka, kterému to na
pinech děsně klouzalo a byl z toho špatný. Takže v
týmu padlo rozhodnutí mu ty
mé pneu věnovat a já před čtverkou vyfasovala
jakési traktorové gumy. Tato erzeta
byla jedna velká katastrofa, pneu vůbec nefungovaly a já
nabrala na holky
velkou časovou ztrátu. Dotázala jsem se manažéra,
zda má ještě nějaké vhodné
pneumatiky, ale bohužel. Takže jsem rozhodila sítě a
naštěstí měl jedny
použitelné rallyblocky Míša Holínek.
Tímto bych mu chtěla poděkovat, neboť tyto
pneu fungovaly nejlépe a já nakonec vyválčila
"bednu". Jinak závod to
byl opravdu povedený a napínavý až do konce, kdy
změna povrchu v jednom patře
nadělala spousty vrásek na čele nejednomu
závodníkovi. Na závěr bych chtěla
poděkovat pořadatelům závodu - bylo to moc pěkné svezení a
vše bylo jako vždy na jedničku. Už se těším na další soutěž."
Chris Ingram (Ivo
Šimeček ml.):
"Trápení, trápení... Letošní Caterpillar
byl opravdu těžký a kvůli mým dvěma chybám jsem si pokazil výsledek. Nějak mi
začíná docházet, že by to chtělo víc trénovat čistou stopu a naučit se pořádně
ovládat auto, abych nedělal ostudu Doktoru i sobě. Do příště se popravím a
pokusím se obhájit svoji čest a místo v Doktor Racingu. Díky za pořadatelsky
skvělý závod - jako vždy."
Manfred Stohl
(Michal Odstrčil):
"No typický "Catr". Zase se mi
"dařilo" jak sviňa a ještě, když se rozdávaly gumy, tak jsem šáhl
vedle, prostě to vůbec nefungovalo. Ještě, že další závod je šotka."
Malcolm Wilson (Jiří Podvala):
"Všichni, kdo se zúčastnili tohoto podniku,
bezvýhradně pochopili,
co s výsledkem udělají pneumatiky v kombinaci s
daným povrchem. Je to trochu
varování pro historiky, kteří
tvrdošíjně chtějí jezdit v "klasických"
kastlích - jsou povrchy na kterých si moc
neškrtnou. Teď na pneu doplatili -
díky náhodě, jezdci z hlavního pole. Tak
uvidíme, co přinesou šotolinové
povrchy. Šance se asi hodně vyrovnají a možná
hrozí obávané vítězství historika
nad WRC nebo R5 specifikacemi.... Jinak byla soutěž připravena velmi
dobře,
organizace skvělá - jako vždy. Náš výsledek
ovlivnila snaha zrychlit, čímž jsme
paradoxně zpomalili, začali se vršit zbytečné chyby atd.
Jinak ale začínáme
letošní šampionát s jedním bodem -
což se snad ještě nikdy nestalo. Jak říkáme
mi historici: "Nemusí pršet, stačí když kape."
Josh Moffett (Marek Ondrašík):
"Byl to můj první závod venku a musím přiznat, že
se mi to moc líbilo. Bylo to něco jiného než v tělocvičně. Jednotlivé erzety
byly dlouhé a to střídání povrchů, kdy na jednom to pekelně klouzalo a na
druhém to drželo jako přibité, bylo super. Závod od závodu se snažím zlepšovat,
nabírat nové zkušenosti a učím se auto pořádně ovládat a i trochu zrychlovat.
Je to těžší než jsem si myslel, ale potěšil mě výsledek v poslední erzetě,
která se mi fakt povedla a zajel jsem na ní i pro mě super čas. Děkuji
pořadatelům za moc pěknou soutěž a krásné ceny, z kterých jsem měl velkou
radost. Já si skvěle zajezdil a už se těším na další závod."
Rudi Šali (Team
Manager DOKTOR RACING):
"Jak tento závod hodnotit? Není to lehké. Druhé
místo v Team Trophy = úspěch jako prase. Brane třetí = megaúspěch. Slzy Taxise
= smutek. Ingram a jeho technické problémy = megaprůser. To je učebnicový
příklad schizofrenní situace, ve které nyní jsem. Měli bychom asi slavit, ale
neslavíme. A výhra v týmech byla velmi blízko. Nicméně buďme rádi za skalp
rudých a budeme bojovat i dále. Taxis dá hlavu vzhůru, Ingram poléčí auto a
nebude do toho tak moc zasahovat a Brane se bude muset pekelně snažit obhajovat
pozici. Vzhůru na Viking, přátelé!"
Karl Wüzenttal
(Team Manager PLAYBOY RED RACING):
"Holky nám odstartovaly jen dvě, když
"Lujza" Cook se nakonec omluvila. To je samozřejmě škoda. Pneumatiky
nám, tak jako všem, nadělaly v průběhu soutěže vrásky na čele. Molly si jela to
svoje a opět byla poměrně vysoko, jen mrzí, že jí nevyšel aspoň ten bodík do
absolutní klasifikace. Parádně jela i Eliška "Falcónová", ovšem v
jedné erzetě nestihla právě kvůli přezouvání gum start a byl z toho
"příděl". Nedá se nic dělat, i to je rally a příště z toho bude
určitě "bedna". Ale v náročné konkurenci týmů jsme urvali bod, což
nás velice těší."
Franco Paiero
(Team Manager MARLBORO DEALER RACING):
"Zdravotní problémy dvou našich
pilotů zapříčinily oslabení naší sestavy
při
úvodním podniku Next RC Rally Championship. Budeme muset
zřídit lazaret, kde
našim jezdcům poskytneme veškerou lékařskou
péči. Především u Gustáva to
vnímám
jako nutnost. Náš jediný zástupce na
Caterpillar Rally však udělal v soutěži
pořádný průvan. Nestor Gibo Fagaso byl po druhé RZ
na třetím místě absolutního
pořadí, když využil funkčnosti předepsaných
historických pneumatik na
nevyzpytatelném povrchu zkoušek. O tom se nám
nezdálo ani v nejdivočejších
snech. Konečná 12. příčka a stříbro v Historic
Trophy je
fantastickým úspěchem. Od bodů pro Marlboro chybělo
jedno místečko, skončili
jsme devátí. Věřím, že na Vikingu už pojedeme v
plném počtu."
Sepp Haider (Team
Manager BARUM TEAM, BARUM TEAM JUNIOR, AMK RUDÝ ŘÍJEN a AMK RUDÝ ŘÍJEN JUNIOR):
"Začátek sezony se našemu teamu relativně povedl.
Naši
dva nejmenší svedli mezi sebou velký souboj o
první místo v kategorii a nakonec
se radoval Eriček a na Haydona zbylo druhé místo, tak si
myslím, že letos nám
předvedou skvělé souboje. Oběma gratulujeme.
Další, kdo opanoval svou třídu byl
Pepík Sivík, který nedal nikomu šanci a
bral zlato v F2, na "bedně" ho
doplnil náš další
dvoukolkář Jarda "Chuligán", který bral
bronz.
Náš nestárnoucí Pepan Peták si jel
se svým rudým "Subem" svůj lepší
standard a v některých erzetách zajel skvělé časy.
Dále musíme vyzdvihnout naši
"Kačku", ta jela famózně, ve své kategorii nestačila jen
na Molly a stříbro
si tvrdě vydřela. Naší Johance chybělo na "bednu" jen
málo, zaspali
jsme na přezouvání a ztrátu už nedohnala, tak bere
"bramboru", i tak
oběma holkám taky gratulujeme. No
a poslední dva z naší stáje
jeli ve třídě historik, a tam to bylo takové
trošku "nefér", protože
předepsané gumy nejsou asi všechny
stejné.... Myslím si, že jedny byly
trošku měkčí směs, a ti co je měli, tak jeli
famózně, ti co měli tvrdší, se
hodně trápili. Ale i tak naši borci - jak
Péťa, tak Manfred -
bodovali a nezačali s prázdnou.
Příští závod bude šotolina a
normální
asfalt, tak už se na to moc těšíme."
Jean-Pierre
Vandewauwer (Team Manager BELGA TEAM, BELGA JUNIORS):
"Náš tým se letos opět skládá i z
juniorů. Belga
Juniors reprezentují tři velice nadějní a stále se
zlepšující mladíci a já jsem
velice rád, že se nám podařilo dát dohromady tuhle
sestavu. Jak Lukyanuk, tak
Bergkvist a v poslední době překvapující Pedro
jsou zárukou kvalitních výsledků
a jezdeckých výkonů, kteréžto potvrdili i v
této těžké soutěži, když vybojovali
pěkné 4., 5. a 6. místo v Junior Trophy. Jsou to
budoucí hvězdy, které stále
rostou, a toto nás motivuje v našem dalším
plánu. Chystá se totiž
"prestige team project" a ti mládežníci by mohli
být hlavními
účinkujícími. Podrobnosti jsou prozatím
tajné, nechte se překvapit. Belga Team
je spíš stále výsadou
"starších" a pro sezónu tomu asi jinak nebude.
Na Caterpillaru startoval jen Droogmans, když si Freddy Loix raději
plnil
pořadatelské povinnosti a závod nakonec vypustil. Robert
Droogmans si ale
narýsoval trochu těžkou bitvu v podobě startu s vysněným
"zadohrabem", což pro daný povrch asi nebyla
nejlepší volba, nicméně
se statečně a se ctí vypořádal se vším, co
mu tato rally nachystala. Na
následující soutěž jsme pozitivně naladěni a
doufám, že se našim jezdcům podaří
urvat nějaké pěkné výsledky."
|
