"PEPRNÝ BRÁTR"
Tradiční vrchol sezóny Next RC Rally Championship
obstarala
nejstarší slavná Tour de Cabin International Rally
konající se ve dnech 12. a
13. července v Bratřejově. Soutěž otevírající
druhou polovinu osmidílného
šampionátu 2019 měla v harmonogramu celkem 14
rychlostních zkoušek, jejichž
formát vycházel z osvědčených minulých
ročníků. Páteční asfaltová část u
hřiště
tedy obsahovala 5 erzet, sobotní a zásadní etapa
měla na programu 9 měřených
úseků na náročných horských
šotolinách. Předpovědi počasí na dva
závodní dny
však nevěstily nic moc růžového, naštěstí
se žádné velké "hrůzy"
nekonaly, i když úplně na suchu to letos nebylo.
S úderem
pátečního startu začal asfaltové tratě
zkrápět
celkem vytrvalý, ale mírný deštík,
který zajistil jistou atraktivitu co se týká
pneumatik. Všem to dost klouzalo, a tak si na své
přišli nejen jezdci, ale i
přihlížející "fans". Jistou náročnost
poměrně rychlé asfaltové etapy
tvořil taky často se střídající povrch a
přilnavost, při klasicky velkém
nasazení závodníků a závodnic jsme byly
opět svědky nejedné kolostřešní
kombinace a nebo dokonce ulomeného kola. Na 27. ročník
Tour se do Bratřejova
vydalo 46 soutěžících, což je dosavadní rekord,
nechyběl prakticky nikdo ze
špičky, snad jen mladý Šimon Večerka, jenž měl
zlomenou ruku. Čest Vest Rally
Teamu tak hájili dvě Fiesty R5 v rukách loňského
vítěze Seppa Wieganda a největšího
favorita Kajetana Kajetanowicze, jenž se po dvou absencích chtěl
vrátit do čela
průběžné klasifikace mistrovství. A "Kajto"
neponechával nic náhodě
už od první erzety, kterou vyhrál a stejný počin
předvedl i na všech
následujících testech úvodní etapy.
Polský suverén si po pátku vybudoval ve
vedení již dvacetisekundový náskok na své
pronásledovatele. Za ním to pak vřelo
a pořadí se tradičně měnilo po každé rychlostní
zkoušce. Zpočátku se na druhém
"fleku" držel letos nesmírně rychlý Filip Kopecký,
po čtvrté vložce
jej pak ale vystřídal Němec Wiegand, aby ho následně za
sebe odsunul prozatím
vedoucí muž mistrovské tabulky Giandomenico Basso.
První závodní den uzavírala
jako vždy divácky populární "paralelka", na
níž bylo opět k vidění
spousta vyhecovaných soubojů jednotlivých dvojic.
Startovalo se odzadu, a tak
se ti nejlepší představili až na konec. Atmosféra
tedy za pomoci zaníceného
komentátora gradovala a fanoušci byli "ve varu". Několik
atraktivních
duelů ovlivnily nejrůznější chyby, či jiná
extempore, velmi akční byl například
boj Loix vs. Stohl, který rozhodly hned dvě vyzuté
pneumatiky rakouské
"Stotřicítky", což Manfred neopomněl přikořenit výletem
pod
kontejner. Nebo třeba dva "Marlboráci" Trelles vs. Fagaso
(lepší byl
"pan Husqvarna" Trelles), či Dr. Küzmič vs. Panizzi (vítěz
Panizzi). Jako
vedoucí průběžné výsledkové listiny tedy
přenocoval Kajetanowicz před Bassem a
Wiegandem, dále v pořadí následovali Filda
Kopecký, nejrychlejší z juniorů
Tomáš Bílek jun. a trošku nečekaně vysoko
byl šestý Ott Tänak. Bylo to ovšem
velmi vyrovnané a jak říká stará pravda, na
lámání chleba dochází vždy až v
sobotní části rally. Jak známo, na této
soutěži platí pravidlo, že při nedojetí
RZ (nebo z jiného důvodu přiděleném čase) o
okamžitém odstoupení bez možnosti
návratu. Na to doplatil hned na úvodní
zkoušce mladý Marťas Karlík, u jehož
Mini se rozpadlo řízení, stejný vůz sedlal taky
Grzegorz Grzyb, který sice
etapu dokončil na 11. místě, pro
následující den však hlásil absenci,
když dal
přednost jiné formě "zábavy". Večer po přesunu
soutěžících pak
vypukla nezbytná, i když letos nebývale klidná
afterparty u chaty, kde se
nachází zázemí a centrum pro druhou etapu.
Při ní panovaly jisté obavy z
počasí, jenž se však celý den kupodivu drželo na
uzdě, jen tratě nebyly po
předchozím dešti tak moc vyprahlé, a tak se aspoň
neprášilo.
V 9 hodin ráno
pokračovalo zbylých 44 posádek odhodlaných
zdolat zdejší hornaté a těžké
šotolinové tratě. Ty bývají každý
rok na
některých místech i poměrně rozbité,
nejhorší úseky ale byly vyřešeny koberci a
liny, což významně pomohlo. Hned v úvodní
rychlostní zkoušce "El
Machete" nastala ve výsledcích menší
"čistka". Velice smolně
zůstal na startu stát Opel Adam R2 Juliuse Tannerta,
který se na závodech
objevil po jisté pauze, elektronika si však postavila
hlavu a smutný Tannert
musel odstoupit z vedoucí příčky dvoukolek - to teda fakt
nepotěší. Podobný
technický problém vystavil stopku taky
polodomácímu Martinovi Hubáčkovi. A taky
celkově se začaly dít věci. Vedoucí "Kajto"
výrazně ztratil a jeho najetých
dvacet vteřin z pátku byl po jedné zkoušce
rázem pryč. Vítězný čas zaznamenal
Ital Basso, jenže i tak mu na první pozici stále chyběly
3 desetinky sekundy. Posádka
Kajetanowicz-Baran se nenechala vyvést z míry a v
dalších rychlostkách si opět
pomalu budovala náskok v čele. Razantně začal zrychlovat i
úřadující mistr Sepp
Wiegand zaznamenávající několik
nejrychlejších časů. Prodral se tak na druhý
"flek" před Bassův Citroën. Mezitím soutěž přišla o
dalšího
účastníka, kterým byl Alex Bengué s
mechanickou poruchou řízení. Poslední dvě
erzety v sekci za loukou obstaraly dva průjezdy
legendárního "Tarzana",
když na tom prvním v podstatě dost rozhodl Kajetanowicz
vítězící zde o 14
vteřin před všemi ostatními. Druhý průjezd zajel
nejlépe jeho kolega Wiegand upevňující
si tak průběžnou 2. příčku. Z velmi slibně rozjetého
závodu musela odstoupit
Němka Johanna Steer s pochroumaným kotníkem. Po přesunu a
malé přestávce byly
na programu poslední tři měřené úseky v
části nad chatou. Tam se pořadí začalo zase
promíchávat a vypadalo to jak kdyby do
výsledkové listiny někdo hodil mixér. Několik
dramatických momentů přišlo hned na obávané
RZ "El Condor", jíž
nedokončil Giandomenico Basso. Příčina byla poměrně
banální - povolený šroubek
servosaveru. Velkým paradoxem pak je fakt, že "Bassiště"
v průběhu
rally profesionálně "zeservisoval" mnoho aut, aby jeho
samotného
vyřadil zmíněný drobný problém, s
nímž ovšem v dané chvíli závodit
nešlo. Potíže
technického rázu měl při výjezdu na "Condora" taky
do té doby čtvrtý
Filip Kopecký, jenž se tak propadl na konec první
desítky. Na bronzovém postu
se rázem ocitl stabilně jedoucí Chris Ingram,
následovaný Panizziho Polem, z
osmého na páté místo poskočil
rozvášněný Küzmič. Na klasické
"polookruhovce",
jenž znovu přinesla pár zajímavých situací,
se na třetí pozici prodral Gilles Panizzi,
na prvních dvou příčkách se pořadí
neměnilo. Nelze zapomenout ještě na jednu malou
perličku, kdy Brane Küzmiče "uštknul" zákeřný
bodavý hmyz (Kloš
jelení), možná to byly červené podkolenky,
které tu "potvoru"
rozdráždily, každopádně se jednalo o bolestivé
bodnutí. A nebyl sám, tento
"hmyzák" atakoval na trati rovněž Michala Holínka. To
stejné zažil
asi před dvěma lety taky Panizzi, jenž od té doby
nenápadně zrychlil. Bratřejovský
hmyz totiž možná obsahuje nějakou speciální
látku na zázračné zrychlení, o čemž
by mohl vyprávět třeba multišampión Emil Triner
dokončující před mnoha lety
jednu erzetu nad chatou ověšen několika místními
housenkami. A poté přišlo
několik jeho titulů....
Poslední sjezd do
cíle pod chatu, kde byly se zase jednou
mokré lina, obsahoval divácky vděčný průjezd
"tú rúrú" v tom správném
směru a nutno dodat, že se většina soutěžících na
skoku celkem
"rozvášnila", což pobavilo vyhecovaný dav
přihlížejících popoháněný
hlavním fanouškem Eričkem. I přes mnohdy dramaticky
vyhlížející dopady vozů do
terénních nerovností už všech
zbylých 39 posádek zvládlo dojet do cíle.
27. ročník
Tour de Cabin se po zásluze stal kořistí "Kajta"
Kajetanowicze, jenž
zvítězil o téměř 26 sekund a podařilo se mu vrátit
do čela klasifikace
šampionátu. Po standardně kvalitním výkonu
dosáhl na stříbrnou příčku jeho
stájový
spolubojovník z Vestu Sepp Wiegand, za nímž už byla přes
minutu
"díra". Vlajku stáje Red Bull držel tentokrát
nejvýše Gilles "Excel"
Panizzi, pro kterého je to první letošní
"bedna" a bronz z
"Brátru" je v dané konkurenci pro soutěživého
"Předsedu"
velkým úspěchem. Podobně skvělý výsledek je
i čtvrté místo Brita Chrise Ingrama
zaznamenávajícího nesmazatelný
kariérní zářez do pažby. Na jeho post si brousil
jugoslávské zuby kolega Brane Küzmič, nakonec byl
ale rád za udržení pátého
místa o 0,6s před velice rychlou Molly Taylor. Australská
mladice zajela opět
povedenou soutěž a připsala si další prvenství v
Junior Trophy. Sedmý dojel
Estonec Ott Tänak pilotující
nejrychlejší Škodu Fabia R5 startovního
pole. Na
pozici osmou se v závěru prodral Filda Kopecký,
škoda jeho problémů, mohla z
toho být asi "bedna". Devátý byl
klasifikován stříbrný z řad juniorů
Tomáš
Bílek jun. s Yarisem TB Racingu, bodovanou desítku
uzavíral vítěz historiků
Míša Holínek. Na body pak o kousek
nedosáhli pěkně jedoucí Rossi a taky von
Thurn und Taxis, z těch povedených výkonů nelze
nezmínit třeba i Pepu Petáka a
Tomáše Bílka st., když tito dva spolu svedli
nádherný souboj až do konce, jisté
uznání za odvedený výsledek zaslouží
"sobotní večerní bavič" Mike
Pattison. V týmech tady zvítězil Vest Rally Team,
druhý byl Doktor Racing
(stále držící vedení v tabulce Team
Trophy), třetí "flek" zbyl na Red
Bull.
Junior
Trophy
Prázdninový termín vykonal své, a tak dovolenkující
nebo táborující junioři na startu chyběli. Do Bratřejova přijelo celkem 13
soutěžících ve věku do 15. let. Při další neúčasti Šimona Večerky, jenž
už nyní definitivně přišel o možnost obhajoby loňského titulu, se souboj o
prvenství opět zúžil na Toma
Bílka jun. a Molly Taylor. Pouze při
nenadálém výpadku někoho z této dvojice
mohli ostatní mladíci a mladice
pomýšlet na jejich skalpy. Nic takového se ale
nekonalo. Po páteční asfaltové
sekci vedl Tomáš porážející Molly v
přímém utkání na "paralelce", na
sobotních šotolinách však začala "Taylorka"
úřadovat a velmi brzy se
prokousala na vedoucí příčku. Tu pak už neopustila a v
cíli ji zdobil úctyhodný
náskok 47 sekund na Toma. O bronz se taky docela bojovalo a
došlo i na změnu v
pořadí. Zpočátku na tom byl lépe skvěle
jedoucí Esapekka Lappi, na nezpevněném
povrchu ho však začal rychle dohánět ruský
"Rebelovič" Alexej
Lukyanuk, až mladšího Fina nakonec "poLappil". Alex si
tak domů
odvážel další pohár za třetí
místo a je na nejlepší cestě vydobýt si
toto
umístění na "bedně" i v celkovém hodnocení.
Na Lappiho zůstal čtvrtý
"flek", což je i tak velmi dobré a tento populární
jezdec zanechal
znovu výborný dojem. Na páté
juniorské příčce byla po prvním dni Angličanka
Catie
Munnings, na šotolině však začala trochu ztrácet,
a tak se prosadila jiná
dívka. Byla to Emma Falcón, která se svou Imprezou
zaúřadovala hned na první
sobotní zkoušce, kdy se usadila na 5. místě, a to
už do konce neopustila. Za
Španělkou skončil Paolo Alessandrini pilotující
historickou Lancii a tento italský
mládežník zajel velice povedenou soutěž. Sedmým
juniorem zde byl Maďar Csaba s
dvoukolkou Peugeot 106 Maxi, který na některých
nezpevněných úsecích musel s
"předohrabem" velmi bojovat, ale vše při své
premiéře na Tour de
Cabin zvládl na jedničku. Pochválit je třeba i osmou
Karolínku Kalíkovou
absolvující jednu páteční erzetu po třech
kolech, Kája je však velká bojovnice
a výborně si poradila se všemi nástrahami taky v
těžké sobotní části rally.
Dokonce za sebou nechala i "Kačku" Munnings, jejíž hezký
VW Polo GTi
R5 se s bratřejovskou "šotkou" nějak výrazněji
neskamarádil. Bodík za
desátý "flíček" vybojoval Matěj Kalík s
dvoukolkou, hned za ním pak
skončil jediný startující a vítěz kategorie
Next Academy pro závodníky do 8.
roků Erik Ticháček, který poprvé v životě zvládl dojet na tomto náročném
závodě až na cílovou rampu, což při jeho velmi nízkém věku zaslouží jen slova
chvály. A navíc tentokrát zářil velkým úsměvem.
Historic
Trophy
Ozdoba startovního pole v podobě vždy krásných
historických vozů zářila v UP devíti speciály s předepsanými pneu. Při dané
účasti bylo opět předpokládané obsazení stupňů vítězů. To však platilo jen po
pátku a chviličku i v sobotu. Po asfaltové etapě byl ve vedení Giuseppe Volta s
"Micákem" ASport Rally Teamu, jeho stájový kolega Michal Holínek však
zaostával jen o šest desetin. Třetím historikem byl dle očekávání Bengué. Po
sobotním ránu se událo několik změn v pořadí, hned zkraje to musel z parádního
pátého místa "zabalit" Martin Hubáček, na následující zkoušce
vystavila technika konec taky pro Alexe Benguého. Nastalo tak výsledkové "přeskupení".
Rázem se na třetí pozici ocitl španělský matador Gibo Fagaso, dopředu šli taky
oba jezdci Cerv Martini Racing, Alessandrini a Cerrato. Skvěle se rozjel
Manfred Stohl, jemuž zdejší šotoliny nadmíru svědčí a velice rychle si
"smlsnul" na pomalém Loixovi. Při
další erzetě nastala též týmová
výměna na vedoucí příčce, když "Holas"
přespurtoval Voltu. Od té doby
Michal svůj náskok navyšoval a pořadí se
víceméně stabilizovalo. Tedy až na
páté místo, které si mezi sebou
dvakrát vyměnili Cerrato a Stohl. Michal
Holínek pak už se svou Lancií jasně vládl,
nepřipustil žádné
"výstřelky" a pokračuje na letošní
suverénně vítězné vlně. Podobně si
stříbro pohlídal Ital Volta připisující si
další důležité body. Na předem
nečekané bronzové příčce dojel nestor Gibo Fagaso
s letitou Deltou a poctivě
historickou elektronikou. Stejné umístění mu teď
patří také v klasifikaci
Historic Trophy a začíná se rýsovat velká
naděje na udržení tohoto postu. Vynikající
"bramborovou" medaili si vyzávodil juniorský Ital
Alessandrini, což
je velký výsledkový počin, podobně skvělé
je taky páté místo pro radikální
vídeňskou posádku Stohl-Müller. Jako
šestý skončil Dario Cerrato, sedmou pozici
obsadil Belgičan Freddy Loix, který po dvou letech srovnal
"skóre" a spatřil cíl.
F2
Trophy
Přesto, že je Bratřejov známý tím, že pro dvoukolky to
moc není, a loni zde jela jen jedna, bylo jich tento rok na startu hned 7. Kromě
"stálic" se po delší době objevil i kvalitní Němec Tannert s
"Adámkem", jenž přijel "rozhodit" klasifikaci vévodícího
Sivíka. Na asfaltu se mezi nimi strhl hezký souboj s výměnami pořadí, po prvním
dnu byl pak lepší Julius Tannert. S napětím se očekávalo pokračování jejich
bitvy o vítězství taky v sobotní části, jenže technika si u německého pilota
postavila hlavu hned na začátku 2. etapy, a tak zůstal Jožka Sivík v čele zase
osamocen. Pak už mu nic nebránilo dojet si v poklidu pro pátý letošní triumf a
nutno dodat, že Pepa se 15. místem absolutně mezi plejádou čtyřkolek rozhodně
neztratil. Stříbro tak bylo najednou otevřené pro docela vyrovnané duo Viacheslav
Chulykanov a Louise Cook. Až do RZ 11 na tom byla lépe mladá Britka, v
části nad "chajdou" ale dost ožil ruský dravec a přes svou sokyni se
přehnal jako sibiřský vlahý "větor". V cíli tak Chulykanov
slavil parádní druhý "flek", Louise Cook se musela spokojit s
bronzem, byť jen o necelých 20 vteřin. Obě posádky ukázaly na těžké šotolině,
že i s dvoukolkami to jde zvládnout a dokonce se ani neztrácet v celkovém
hodnocení. V "klídku" si pro místo čtvrté zvládl dojet nadějný
"Csabajka" Csaba, pátý byl klasifikován "zebrovaný
zadohrab" značky Porsche v rukách Roberta
Droogmanse. Ten si to v
páteční části krásně rozdával se
svým letošním velkým soupeřem Matějem
Kalíkem,
tomu se ale na šotolině moc nedařilo, a tak bral body za
šestou příčku.
Lady
Trophy
Na "Brátr" našlo cestu celkem 6 dívek a slečen,
když krom jedné byly všechny juniorky. Prvenství neporazitelné Molly Taylor
bylo opět zcela jednoznačné a pilotka Peugeotu 208 T16 je na nejlepší cestě k
zisku dalšího mistrovského titulu v Lady Trophy. Jedinou
"nejuniorkou" byla zkušená Louise Cook, která přesto, že krotila jen
přední náhon svého Punta, dokázala vcelku s přehledem zajet stříbro. Třetí do
"partičky" zvané Playboy Red Racing, obsazující tak kompletní "Lejdy"
stupně, byla po perfektním výkonu Emma Falcón. Na místě čtvrtém skončila taktéž
skvělá Kája Kalíková, pátou příčku v holkách obsadila Catie Munnings. O
smolovatém odstoupení Johanny Steer už zmínka byla, o to větší škoda, že se jí
do té doby opravdu nezvykle dařilo.
Závěrem
27. ročník Tour de Cabin Int. Rally znovu nezklamal a
nabídl přetěžké tratě a spoustu zajímavých
momentů. Pod striktním vedením
hlavního organizátora Radka Hobzy byla snaha připravit
dobré svezení.
Samozřejmě v rámci možností, které
bývají rok od roku trochu omezenější. Ale i
tak si snad všichni odváží nějaké ty
zážitky, snad jen kromě těch odstoupených.
Počasí nakonec taky moc nezlobilo a bylo to asi
lepší, než úmorné vedra
panující před rokem. Po celý závodní
víkend panovala výborná atmosféra a
pořadatelsky bylo i přes náročnou logistiku všechno
zvládnuto na výbornou. Svůj
podíl na tom má bezesporu též časoměřič Ivan,
jemuž patří poděkování za všechny
skvěle zvládnuté věci a díky samozřejmě putuje
také směrem ke sponzorům přispívajícím
ke všem těm bohatým cenám. A nakonec díkec
"Fufňovi" za vynikající
kotlíkový gulášek.
Zajímavosti:
- opět padl historický rekord v počtu startujících v
Bratřejově
- již po šestnácté byla součástí závodu asfaltová etapa u
hřiště
- všechny ročníky absolvoval jen soutěžící
Radek Hobza, který dojel pokaždé do cíle
- stejně jako minulý rok si domů zraněný kotník odváží
dívka (vloni Molly Taylor)
- letos byl zatím nejméně zastoupený počet značek na
soutěži - 13
|
|
Hlavní pořadatel soutěže (Radek Hobza):
"Letos jsme měli v plánu otestovat
"pumtrekový"
areál a vytýčit na něm shakedown, ale časový
harmonogram byl nakonec kvůli
pracovnímu pátku posunut a nechtěli jsme jezdce,
kteří přijížděli až na
poslední chvíli, posílat na test přes celé
fotbalové hřiště. Šotolinové úseky
jsme se snažili zavézt zeminou, tu ale odplavily silné
deště, takže jsme to
řešili kobercováním, což na pár
místech nebylo ideální.
Příští rok už budeme
muset zásadněji změnit tratě. Velké
poděkování patří všem, kteří se
podíleli na
přípravě a průběhu letošního ročníku Tour.
Zvláště pak Doktorovi za pomoc při
vyřizování povolenek."
Sepp Wiegand
(David Šintál):
"Na Bratřejov jsem se těšil, je to jeden z mých oblíbených závodů.
Před rally jsem provedl kompletní kontrolu auta, aby vše vydrželo, stejně na
shakedownu ulétlo řízení. V pátek mi šlo o to, jen se udržet co nejblíže
prvnímu místu, protože mi bylo jasné, že nastavení ani pneumatiky na asfalt
nemám dobré. Pátek jsem nějak odkroužil a před sobotní etapou jsme byli v hodně
těsném kontaktu s Bassem a Fildou Kopeckým. V sobotu se mi docela dařilo, v
průběhu etapy se mi povedlo vyhrát 5 zkoušek a průběžně se držet na druhé
pozici za Vítkem až do konce, s čímž jsem spokojený. Škoda problémů Bassa a
Fildy Kopeckého, mohlo to být zajímavější. DÍKY pořadatelům za super závod,
krásné a náročné zkoušky a parádní atmosféra."
Gilles Panizzi (Josef
Pekař):
"Letošní Bratřejov nezklamal. První
etapu na asfaltu jsme absolvovali
i s šotolinovým nastavením podvozku dle
plánu v první desítce, třešničkou na dortu
bylo vítězství nad letos velmi rychlým Doktorem v
paralelce. Druhý den na
šotolině jsme se snažili posunout do top 5, díky
velké smůle Bassa se nám nakonec
podařilo urvat vynikající 3. místo, které
bychom ale raději vyměnili za první
"flek" v Team Trophy."
Brane Küzmič
(Ondřej Dočkal):
"Byl to náročný "Brátr". Ovšem jako obvykle. Naše známé
prokletí na "shaku" se po odmlce opět ozvalo v podobě vysypaného
ložiska. Poté jsem před startem ložisko vyměnil, avšak asi špatně uložil zadní
nápravu, což mělo za důsledek velký průser v RZ. Poté vzal auto do ruk pan
superrychlýservis Basso, který nám velmi pomohl a patří mu dík. Průser, že
opravil za sobotu 3-4 auta a pak nedojel - to je nám fakt líto. Celý víkend
jsem si ve finále užil a boje na náročných tratích bavily. Páté místo je supr."
Molly Taylor
(Martina Pekařová):
"Letošní Bratřejov byl pro nás
zatím nejúspěšnější. Velký
dík
mechanikům, protože náš Peugeot fungoval špičkově
jak na asfaltu tak na šotolině.
Ke konci soutěže jsme se ještě snažili dostat před Küzmiče,
což se nám bohužel
nepodařilo. I tak jsme obsadili krásné 6. místo a
je skvělé, že se nám podařilo
zvítězit v Junior Trophy."
Michal Holínek
(Michal Holínek):
"Tento závod byl pro mě termínově v ohrožení a tak jsem rád, že pořadatelé
přistoupili k posunutí startu a za to bych jim rád moc poděkoval. Bratřejov, i
když jeho tratě jsou již velmi špatné, je pro mne svým způsobem vrchol sezóny.
Zde jsem poznal, co to znamená bojovat do konce a tady se nevyplácí cokoliv
podceňovat. Letošní ročník nebyl žádnou výjimkou a já jsem rád, že jsem ho
dokončil a ještě k tomu na krásném 10. místě celkově a jako vítěz
v kategorii. Pro mě to byly skvělé dva dny a oproti loňskému roku, jsem si
závodění i užil. Za mě tedy velká spokojenost s výsledkem. Musím taky pochválit
večerní gulášek a celkově tady ta noční atmosféra má každý rok něco do sebe.
Jsem rád, že jsem to mohl zažít několik let po sobě a vždy to bylo jiné."
Josef Sivík (Aleš
Ticháček):
"Opět se po roce člověk dočkal "Brátru".
Sem se vždy velmi těším a opět atmosférou, připraveností, tratěma, zábavou,
..... nezklamal. A nakonec i počasí bylo super, když v pátek dodalo mrholení
trošku jiného náboje a sobota vyšla s počasím parádně. Děkuji moc za super dva
dny a skvělé ceny. Děkuji i za juniora, který si oba dny velmi užíval, tratě ho
vyloženě bavily a tentokrát jsme to přežili i bez karambólu. Už se moc těší na
další ročník a prý, dle juniora, se bude už i stanovat. Mockrát děkujeme taky
za úžasné ceny. Jinak k samotnému závodění. Bylo super, že se přihlásil Dan,
moc jsem se těšil na vzájemné souboje. Během pátku byly zpočátku souboje velmi
vyrovnané, pak jsem udělal pár zbytečných chyb a tak byl Dan zaslouženě ve
vedení. Rozdíl byl mezi námi ale přijatelný, aby sobota slibovala napínavé
souboje. Bohužel se rozhodlo již před první sobotní erzetou na startu, kdy mu
nedovolil odstartovat technický problém. Škoda, že se nerozhodlo na trati a
navíc, že ten technický problém přišel tak brzy. Budu jen doufat, že se ještě
někde objeví. Celkově to vyšlo na 15. místo, s kterým jsem spokojen. K
dokonalosti chyběly už jen týmové body, které o jedno místo utekly. Závěrem
ještě velké díky Michalovi Holínkovi. V pátek se po příjezdu ozvaly převody a
velmi mi pomohl dát to do kupy. Jinak bych to asi velmi těžko sám stíhal."
Louise Cook
(Michaela Valentová):
"Úvodní asfaltová etapa se nám
povedla. I když to na vlhkém povrchu hodně klouzalo, jeli jsme docela rychle. Z
šotolinové sobotní části jsem měla velký respekt, ale i tady se nám dařilo
zajíždět slušné časy. Před závěrečnou sekcí nad chatou jsme byli druzí v F2,
teamová taktika na dojezd byla jasně daná a tak jsme velmi těžkou RZ "El Condor"
prodali. Toho využil Ruský "bohatýr" Chulykanov a pro nás nakonec
zbyl bronz. I tak jsem ale hrozně spokojená, zvlášť když jsme vybojovali
stříbro v Ladies i přes hendikep jedné poháněné nápravy."
Manfred Stohl
(Michal Odstrčil):
"Tak jako každý rok jsem v pátek ztratil hodně a nejvíc
mě mrzí prohraná superspeciálka s "Lolim", protože se mi vyzuly obě
přední gumy - nebýt toho, tak jsem mu dal. Takže na sobotu byl plán jasný - co
nejvíc stáhnout. Podstoupení Martina Hubáčka a Romana Kalíka se mi otevřela
cesta na pátý "flek", a to jsem po ranní sekci zvládl. Pokukoval jsem
i po čtvrtém, ale ten byl hodně daleko. Jinak sobotní tratě mi sedí a byly jako
vždy perfektně připravené, nic bych na nich neměnil. Ještě bych chtěl poděkovat
Pepovi za to, že navigoval a ubytoval Míšu."
Robert Droogmans
(Martin Berger):
"Dát náročný Bratřejov se "zadohrabem" byla
jistá výzva. Páteční asfaltová etapa byla přímo super-paráda, na mokru to bylo
lepší jak kdyby bylo sucho, tak jsem se ještě nikdy v životě nesvezl. Krásně to
šlo do smyků, zábava jak sviňa, navíc ty tratě byly pěkně otevřené, prostě
bomba. Sobotní šotolina byla samozřejmě jiná liga, ale my jsme se na to snažili
připravit a našli při testech nějaké nastavení na ten těžký terén. No, nebylo
to nastavení nejhorší, asi z toho víc vymáčknout nešlo, ale stejně.... Sekce
"na Tarzanoch" ještě jakž takž, ale ty úseky nad chatou, to byla pro
"Poršáka" už tragédie. Podvozek jsme zvedli na maximum, stejně to
někde drhlo břuchem, zvednutím se ztvrdily tlumiče, takže to hrncovalo jak
žebřiňák. Na koncu teda jenom boj o přežití a vidět cíl, to naštěstí vyšlo a
auto vydrželo bez šrámů a škod. Výsledek neřešíme a je s podivem, že jsme
nedojeli úplně poslední, však aj Eriček nás v některých RZ mlátil. Jinak klobouk
důle před organizační stránkou celého závodu, na tu celkovou komplikovanost
všecko šlapalo jak hodinky, tratě dokonale nachystané, zas tu byla fantastická atmosféra,
celkově vzato určitě vydařený ročník. Počasí taky dobré, lepší jak vedro."
Freddy Loix (Petr
Matulík):
"Po dvouleté pauze v cíli, čemuž asi nikdo nevěřil - no a popravdě, já tak
napůl. Na asfaltové etapě se nám jelo dobře, bylo to skvělé sklouznutí na tom
mokru s předepsanýma gumama. Akorát jsme ve snaze potěšit místní fans dělali až
moc zbytečných chyb. Nepovedla se nám pořádně snad ani jedna erzeta, akorát
potěšila porážka Manfreda na paralelce. On tam měl ale problémy, takže to
nebylo zasloužené vítězství a tak nám to dal v sobotu v horách pěkně sežrat.
Dojížděl a předjížděl nás prakticky pořád. Je ale fakt, že Many ty bratřejovské
šotoliny jaksi pro nás nepochopitelně umí a my jsme tu druhou etapu navíc
pojali spíš jako nutný dojezd. Vždyť "Tarzany" a "Condory"
jsme odjeli naposledy v roce 2016 a jaksi už ze setrvačnosti jsme měli rozpis
na sobotní část právě z tohoto roku. No a ony tam od té doby proběhly nějaké ty
změny.... Nicméně jsme moc rádi za spatření cíle, bylo to však velice náročné.
Naše zastaralá technika držela a kromě naprasklé těhlice to vše ustála, za což
jsme rádi. Domů si z Bratřejova odvážíme letos fakt pěkné zážitky a taky důležité
bodíky do tabulky historiků. Výborní zde byli opět fanoušci, kteří nás "hnali"
v pátek i v sobotu a skvělé bylo letos taky počasí - podle nás doslova ideální
podmínky."
Alex Bengué (Roman
Kalík):
"No co psát, poprvé co mě ze
závodu vyloučila závada - v sobotu ve druhé
RZ jsem kousek po startu
trefil kolík a vytrhl řízení, bylo jasné že
to bude velká ztráta, ale že musím
dojet. Jenže co čert nechce, tak ten šroubek co putoval v krytu
z onoho vytrhlého
řízení se zaseknul pod zadní diferák a už
se kola neroztočily. Tak jsem musel
odstoupit. Po opravě jsem pokračoval aspoň jako svoz výsledků a
z časů co jsem
si měřil jsem spokojený, jen na asfaltu mě kluci ujeli.
Michalovi gratuluji k
vítězství. Chybějící body z tohoto
závodu a neúčasti při tom dalším, bude
v posledních dvou soutěžích těžké vybojovat
celkové 3. místo, ale pokusíme se o
to. Pořadateli poděkování za pěkně připravené
tratě, jak v pátek tak v sobotu."
Rudi Šali (Team
Manager DOKTOR RACING):
"Mám velkou radost z výkonu Ingrama. Systematicky na
sobě pracuje a zlepšuje se. Brane měl asi trochu smůlu, ale pátý "flek"
není vůbec špatný. Náš šlechtic Taxis musí trochu zklidnit svou horkou hlavu a
v klidu se soustředit na své zlepšování se. Těch 8 bodů nám spadlo do klína
díky Bassově smůle, který nám před tím velmi významně pomohl.... Díky!"
Christian Homer
(Team Manager RED BULL):
"To už snad není možné. Sotva se Panizzi zbaví
letošní smůly a zajede pro něj suprový 3. "flek", smůla sedne na
Bassův Citroën a musí odstoupit z krásného 3. místa. Tänak zajel svůj standard
- 7. příčka. Bohužel jsme ztratili další body v Team Trophy a obhajoba titulu
se nám nyní velmi vzdálila."
Karl Wüzenttal
(Team Manager PLAYBOY RED RACING):
"Všechny naše "Playboyky" zajely skvěle a
bez výraznějších problémů zvládly
tuto přetěžkou rally. Navíc obsadily kompletní
"Lady bednu", což nás velmi těší! Jsme teď na
pátém místě v týmech, a
to je paráda! Díky holky, za kvalitní
reprezentaci, jen tak dál."
Kryštof Fadler
(Team Manager FURT BOKEM!):
"Děkuji za
prostor k vyjádření. Do tohoto nesmírně
náročného závodu jsme bohužel mohli
vyslat pouze dvě posádky, Nedbal - Matějný a Fadler -
Souhrada. Přičemž zde
posádka Fadler - Souhrada startovala úplně poprvé.
Posádka Janalík - Camilli se
bohužel nemohla podniku zúčastnit kvůli zdravotním
potížím. Ovšem není třeba
dělat si obavy, Jakub je již v pořádku. Nyní k
páteční etapě. Nakládali
jsme s informacemi, které jsme obdrželi od špionů. Bylo
nám sděleno, že tratě
jsou až neočekávaně suché, v reakci na tyto informace
jsme zvolili pneumatiky.
Přibližně v půlce shakedownu nastala menší průtrž mračen,
se kterou jsme
nepočítali. Nakonec se ale nebe uklidnilo a během
páteční etapy jsme již
nepocítili žádný výrazný
déšť, který by nám mohl způsobit
problémy. Zbytek
pátečního odpoledne probíhal v poklidu a kluci
odvedli dobrou práci. Posádka
Daniela Nedbala a Daniela Matějného byla po
páteční etapě na 13. příčce a
posádka Kryštofa Fadlera a Lukáše Souhrady
na 18. příčce. Poté, co naši
mechanici během nočního servisu připravili auta na
sobotní etapu, jsme si mohli
jít všichni v klidu odpočinout na
ubytování. Spalo se nám dobře. Sobotní
etapa byla dle očekávání mnohem
těžší. Zpočátku byla velmi mokrá a
uklouzaná,
zřejmě kvůli přeháňkám, které se nad
závodištěm přehnaly při sobotním ránu a o
kterých jsme byli informováni. I tak byla velmi
těžká a na závodní technice si
soutěž vybírala své. Zachraňovali nás jen
servisní zastávky, které byly
dostupné po každé rychlostní zkoušce. V
sobotní etapě se klukům dařilo o
poznání hůře, než v té páteční.
Například Kryštof s Lukášem hned v
první
rychlostní zkoušce 2. etapy dorazili do cíle až na
trestuhodné 32. pozici.
Nehledě na to, že v závěrečné rychlostní
zkoušce urazili levý zadní tlumič.
Daniel a Daniel si vedli dobře, tedy až do 10. rychlostní
zkoušky, kdy přišli o
levé přední kolo. 27. Tour de Cabin Int. Rally 2019
pro nás byla smolná
soutěž a výsledky tomu odpovídají. Nechci ale
klukům nic vyčítat, dělali co umí
a patří jim za to poděkovat. Kryštof s
Lukášem si zde odbyli svou premiéru a
myslím si, že výsledná 27. příčka
není vůbec špatná. A co se týče dvojice
Danielů, myslíme si, že kdyby si na této soutěži
nevybrali smůlu na sezonu
dopředu, skončili by ještě lépe, než na i tak
skvělé 21. příčce. Závěrem
bych rád poděkoval pořadatelům za skvěle připravené
rychlostní zkoušky a
především bych rád poděkoval všem
fanouškům, kteří přišli kluky
podpořit. Děkujeme!"
Sepp Haider (Team
Manager BARUM TEAM, BARUM TEAM JUNIOR, AMK RUDÝ ŘÍJEN a AMK RUDÝ ŘÍJEN JUNIOR):
"Na letošní "Brátr" jsme přijeli se sedmi
posádkami. Nejlépe na tom byli opět naši dva Pepíci, kdy lepší byl ten Sivíků,
který si dojel s přehledem pro první "flek" v F2 a celkově pro 15. Jen
škoda, že nedosáhl na body do teamu. A Petáček dojel hned za ním na 16. Příčce,
oba tak zaslouží pochvalu. Náš divoký "Chuli" opanoval druhé místo v
F2 a celkově 24., což je taky skvělý výsledek. Naše holky se prostřídaly - v
pátek byla lepší Kačka, ta asfalt ovládá a v sobotu zase Johanka, která
zajížděla třetí a čtvrté časy v holkách. Jenže pak přišel druhý "Tarzan"
a vyvrtnutý kotník a bylo dobojováno, škoda, měla závod dobře rozjetý. Many ten
zas ztratil v pátek "půl dne", takže v sobotu musel zabrat a nakonec
bere pátý "flek" v historicích. No a náš nejmenší Eriček, ten jasně
opanoval Akademku, neměl žádného soupeře, tak mohl jet úplně v klidu. Ale
klobouk dolů před ním, protože zvládnout tak těžký závod, to si zaslouží
potlesk, třeba takový Freddy by mohl vyprávět...."
Jean-Pierre
Vandewauwer (Team Manager BELGA TEAM, BELGA JUNIORS):
"Na start náročného "Brátru" jsme dorazili
jen ve třech. Bergkvist a Pedro měli prázdninové aktivity, a tak za Belga
Juniors nastoupil jen Rus Lukyanuk. Alex nezklamal a připsal si další bednu v
juniorech. Znovu to byl od něj výborný výkon! Belga Team reprezentovali naše dvě ostřílené belgické stálice. Droogmans
nasadil opět zadokolku, pro kterou to byl v šotolinové etapě velký očistec, ale
on vše ustál a výsledkově to nakonec nebylo špatné. Naopak si to užíval na
mokrém asfaltu, kde předváděl divákům parádní show. Loix nás potěšil
tím, že zabojoval, a soutěž na které nemá zrovna nejlepší bilanci, dokončil. Freddyho
výsledek sice nebyl z říše snů, ale i on se snažil aspoň trochu pobavit
fanoušky a dojet si pro jisté body v kategorii. Takže všichni v cíli bez úhony,
a tak to má byt...."
|
